Veronika Stýblová: Veronu jsem milovala už jako dítě

Jak jste se s Peterem Fiderem potkali?

Peter dělal konkurzy na konzervatořích, a když se měl dělat na státní konzervatoři Praha, měla to na starosti moje profesorka zpěvu Jana Balašová. Poslala mu moje videa a Peter byl nadšený. Posléze jsme se sešli a už bylo jasno. Hodně jsme si sedli po lidské stránce, což byla priorita.

Vzhledem k věkovému rozdílu jste asi znala původní Veronu už v dětství, ne?

Ano, musím se přiznat, že už jako malé dítě jsem Veronu znala a milovala. Nikdy by mě ale nenapadlo, že jednou budu její součástí.

Jak probíhá spolupráce? Kdo píše melodii?

Hudbu a text skládá Peter. Připraví několik demo nahrávek, ze kterých pak společně vybereme tu, která se nám nejvíc líbí a na které se pak začne pracovat. Jakmile song nazpívám, Peter začíná produkovat, aranžovat a finálně míchat.

A co text?

Text má na svědomí většinou Peter. Je přece jen v této branži už dost dlouho, takže cítí, co by zrovna mohlo zabrat.

Rozesmála mě vaše poslední písnička Modelína o dámě s umělými prsy a „fejkovými hadry“. Jak vznikala?

Modelína je song, který napsal Peter, a je to odpověď na všechny ty instagramové, přefiltrované kočky, co loví bohaté frajery.

Co je váš největší hit?

Největší hit, pokud se budeme bavit o číslech, je asi Ztracená bloudím. Těch hitů, které musí v našem live setu zaznít, je ale mnohem více. Hey Boy, Endless Day, Nejsi sám, Náhodou a tak dále.

Kam se Verona podívala nejdále?

Nejdál to bylo asi v rámci turné šesti koncertů po Číně.

A jaké tam bylo publikum? Reaguje jinak?

V Číně to bylo naprosto jiné než u nás. Před každým koncertem tisková konference, kde jsme směli odpovídat jen na určité věci, policajti s helmami a obušky před pódiem. I tak to byla ale úžasná zkušenost.

Vím, že máte malého synka. Jak se dá skloubit vystupování s dítětem?

Ano, synovi jsou dva roky a musím říci, že doposud nenastala ani jedna situace, kdy by se to nedalo skloubit. Manžel je víkendy doma, takže synka hlídá on, nebo babička.

Ve volném čase se snažíme vymýšlet hodně aktivit, jako jsou herny, výlety a podobně. Se synem je už veliká zábava, takže si to moc užíváme, je to taková veselá kopa.

Zmínila jste před rozhovorem, že v Praze nežijete. Kde jste se usídlila a proč?

Před třemi lety jsme s manželem odešli mimo Prahu a musím říci, že jsme nesmírně šťastní. Miluji ten klid, když se po koncertech vrátím domů a mohu si vyčistit hlavu. Bydlíme kousek od Prahy, ale je to oáza klidu.

Vím, že jste kdysi zkoušela SuperStar. Dnes s odstupem času, k čemu myslíte, že takové soutěže jsou?

Myslím si, že i v dnešní době se tím člověk může zviditelnit, ale pro velmi málo lidí je tam šance na úspěch. Každý si totiž v tomto malém rybníčku drží kousek své „slávy“ a té se nepustí jen tak.

Můžou ještě najít velkou hvězdu? Protože kromě první řady už si lidé vítěze ani nepamatují…

Myslím, že hvězdu tato soutěž určitě najít může, ale bude velmi těžké se na českém hudebním nebi udržet.

Děláte ještě muzikál, nebo jste mu dala vale?

Projekty, ve kterých jsem hostovala, byly úžasné a velmi ráda na ně vzpomínám. Minulý rok jsem zakončila po sedmi letech hraní v muzikálu Mýdlový princ, kde moje kariéra de facto započala.

Nicméně pokud by někdy dorazila lákavá nabídka, určitě bych nad ní velmi přemýšlela. Letos si v Mýdlovém princi zahraji ještě v Brně, kam se vrací zhruba po třech letech, a na to se moc těším.