Článek
"Václava Fischera brala veřejnost jako hrdinu, vzor. Výjimečný muž významným způsobem ovlivňoval patnáct let naši zemi. Naučil Čechy moderně cestovat, vytříbil rychle cestovní byznys na standardní evropskou úroveň," charakterizuje svého bývalého šéfa jeho mluvčí Věra Kudynová v knize Na vlně i pod vlnou, Deset let s Václavem Fischerem (nakladatelství SinCon).
"Václav řekl, že když o něm něco napíšu, roztrhne mě jako hada," říká dál. "Teď jenom čekám na to, jak se trhá had." Nakolik by to byl zasloužený osud, posoudí čtenář sám poté, kdy s Kudynovou, tehdy ještě redaktorkou Svobodného slova, projde cestu od prvního zájezdu s Fischerem na Mallorku přes vzestup firmy až po exekuci v roce 2003. Nedlouho po ní Kudinová z firmy odešla.
Milióny těch, kteří se s Fischerem podívali opravdu do celého světa, mohou díky ní nahlédnout do kanceláří vrcholného managementu, účastnit se recepcí a party, nebo doprovodit mediálně proslulé osobnosti na palubu letadla i do mořských vln.
Generál Patton jr. před 2. světovou válkou
Po letech příprav nabídl Miloš Hubáček, znalec 2. světové války nejenom v Pacifiku, první díl životopisného portrétu pojmenovaného Generál Patton (1885-1942) (Ladislav Horáček - Paseka). Autor začíná nejútlejším dětstvím muže, který bojoval odmala. "Ano, od chvíle, kdy se naučil chodit - a já jsem vždy byla poraženou armádou," říkala o něm sestra Nita.
Hubáček prochází krok za krokem jeho vojenskou kariéru, pro niž bylo samozřejmě předělem studium ve West Pointu, kam budoucí vojevůdce nastoupil v roce 1904. Dobrodružstvím jsou boje proti mexickému hrdinovi Pancho Villovi, na jehož porážce se Patton jr. podílel. To už bojoval pod velením generála Johna Josepha Pershinga, s nímž se také objevil jako specialista na tankové jednotky v expedičním sboru USA během 1. světové války.
Patton byl tvrdý k vojákům i k sobě a Hubáček nezamlčuje ani rodinné historky, které o tom vypovídají daleko jasněji než rozhodování při řešení vojenských situací. Vyprávění končí v okamžiku, kdy se sedmapadesátiletý generálmajor vypravuje znovu do Afriky a Evropy během požáru 2. světové války.
Dobrodružství a nástupci Dicka Francise
Do prostředí seznamovací agentury nazvané Bezpečný přístav zve Pavel Frýbort v novém krimirománu Dohazovač (nakladatelství Šulc -Švarc). Hrdinou je osvědčený soukromý detektiv JUDr. Jan Jareš, který si chce odpočinout od nebezpečných situací, které povolání soukromého očka přináší. Partnerem mu je Bonapart Babka řečený Beny, s nímž se dostane do soukolí obchodů ohrožujících nejen lidské zdraví, ale život vůbec.
Netušenými protivníky jim jsou kromě okouzlujících žen i pánové Ignanciewicz nebo Jagodin. A jak už jména napovídají, "obchod", o který jde, má mezinárodní rozměr. Frýbort splétá situace pohybující se často na ostří nože a čtenář si může být jistý poutavostí děje i nečekaným rozuzlením.
Nejpestřejší je nabídka detektivních autorů. Na jistotu míří spisy George Simenona a Agathy Christie, které vydává Euromedia Group. Nakladatelství Olympia se zase už nějaký čas rozhlíží po nástupcích oblíbeného Dicka Francise. Pro milovníky dostihového prostředí nalezlo Johna Francoma, jehož Kamufláž vypráví příběh překážkového jezdce Joshe Swallowa. Ten se sice hodlá rozloučit s kariérou, ovšem ne jako muž obviněný z vraždy bývalé milenky. Další tituly Rub dědictví, Vnitřní dráha nebo Tipař svědčí o tom, že se v prostředí sázkových kanceláří, bookmakerů i hazardních hráčů dokáže pohybovat se stejnou grácií jako klasik tohoto žánru a učitel.
Naopak s postavou detektiva spojil literární tvorbu Quintin Jardine, uzavřený britský autor střežící své soukromí. O to víc dává prostor vyšetřujícímu agentovi Ozovi Blackstoneovi. Ten trochu připomíná Phila Marlowa. Je to pohledný muž žijící v Edinburghu, který nenechá na pokoji žádnou sukni.
V knize Blackstoneovy úvahy ho vyšle makléřská firma pátrat po zdefraudovaných statisících. V knize Rakev pro dva se s přítelkyní Primaverou dostane do Španělska a zaplete se do obchodu s plagiáty výtvarných děl. A oděna do purpuru je novinka o wreslingových zápasech.
Herriotův nástupce se jmenuje Graham-Jones
Čtenáři si oblíbili veselý tón veterináře Jamese Herriota (původním jménem Jamese Alfreda Wighta), který vyprávěl o tom, co by se zvěrolékaři stát nemělo nebo jak se mu žije po svatbě. Přes tisíc savců, ptáků, plazů i ryb měl po desetiletí na starosti Oliver Graham-Jones, od roku 1951 první stálý veterinář Londýnské zoo. V knize Veterinář ze zoo (Ikar) píše, jak musel honit uprchlého ledního medvěda i gorilu, a zároveň se přesvědčil, že slon opravdu nezapomíná.
I když slonici Diksie pomohl zašít ošklivou tržnou ránu na břiše, když za ní přišel na kontrolu bez přítomnosti jejího ošetřovatele, divil se, jak rychle musel utíkat. Půvab mají i příběhy týkající se britských ministerstev nebo premiérů.
Winston Churchill kdysi dostal od šéfa aerolinií blízkovýchodní země leoparda. Dar samozřejmě přijal a hned si ho nechal přivézt do Downing Street 10. A právě autor knihy mu měl leoparda předvést na stole!