Článek
Jejich krok, kdy novelu příslušného zákona poslali do dalšího projednávání ve Sněmovně v sobotu nad ránem, je podle kritiků prvním krokem k následování slovenské cesty.
Hodinový film Sáry Prokopové sleduje zevnitř instituci Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) před tím, než byla v roce 2024 zrušena a nahrazena organizací Slovenská televize a rozhlas (STVR).
Pohledem několika zaměstnanců stanice popisuje postupné omezování nezávislé žurnalistiky, umlčování opozičních hlasů a nástup lidí bez potřebných kompetencí, kteří vážně spekulují o tom, zda Země není plochá.
Počáteční entuziasmus novinářů nahrazuje bezmoc a frustrace z vývoje, který v sobě nese řadu varovných paralel se situací v jiných středoevropských zemích.
Tři redaktorky vystupující ve filmu přijely do Jihlavy s jasným vzkazem a varováním pro česká veřejnoprávní média. Před projekcí uvedly, že v Česku vnímají mnohem větší podporu veřejnosti i odhodlání samotných novinářů, než jaké zažívaly ve své vlasti. Zároveň vyjádřily přání, aby se slovenská zkušenost stala pro Česko varováním.
Hlavní aktéři slovenského filmu Přeladění z řad novinářů tamních veřejnoprávních médií
Důrazně apelovaly na tuzemské zastánce veřejnoprávních médií v tom, že změna financování je jen prvním krokem, po kterém následují další, které vedou k reálnému omezení nezávislosti zmíněných médií.
„Pokud ještě můžete zesílit svůj odpor, tak ho zesilte!“ vzkázaly českým kolegům a veřejnosti. Po projekci filmu následoval mnohaminutový potlesk vestoje.
Na film navázala debata, které se zúčastnili ředitel programu a digitálních služeb České televize Milan Fridrich, programový ředitel Českého rozhlasu Ondřej Nováček a bývalá eurokomisařka Věra Jourová.
„Česká cesta připomíná spíše slovenský scénář“
Připomněli, že změny ve fungování tuzemských veřejnoprávních médií připomínají spíše slovenskou cestu než modely severských zemí, na které se odvolávají vládní politici.
Pokud jsou veřejnoprávní média financována v některých evropských zemích ze státního rozpočtu, odpovídají tomu zcela jiné zákonné rámce než v České republice a v tamních zákonech jsou zakotvené pojistky pro financování a nezávislost těchto médií.
Navrhovaná úprava podle Ondřeje Nováčka také odporuje Evropskému aktu o svobodě médií, protože negarantuje právě přiměřené, udržitelné a předvídatelné financování, které evropský dokument vyžaduje.
Na Slovensku jsou veřejnoprávní média po zrušení koncesionářských poplatků financována ze státního rozpočtu. Příspěvek je stanoven zákonem jako podíl na hrubém domácím produktu, přičemž tento podíl může slovenský parlament změnit novelou zákona.
Proti změně zákona o financování veřejnoprávních médií v Česku protestovala veřejnost a další protesty mají následovat. Opozice se hodlá proti změně postavit v dalším průběhu legislativního procesu.