Hlavní obsah

Vezmete-li nám miliardu, bude to mezinárodní ostuda. Filmaři reagují na Klempířem navrhované změny

Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé sobě) pokračuje v ne(do)vysvětlitelných změnách ve svém rezortu. Na jeho prohlášení, že koncem listopadu předloží Sněmovně poslaneckou novelu zákona o audiovizi, zareagovali odborníci. Poukazují mimo jiné na to, že podobný zásah ohrozí investice v hodnotě cca miliardy korun, i na to, že řada projektů již běží a Česko se v případě změn stane pro zahraniční štáby - z hlediska jejich investic – nestabilní, nedůvěryhodnou zemí.

Foto: Jan Handrejch, Novinky

Oto Klempíř se za Motoristy stal ministrem kultury v prosinci 2025. Od té doby naštval v rezortu úplně všechny.

Článek

Proti oznámeným změnám, které zahrnují mimo jiné změny ve fungování odborných rad, vystoupila mimo jiné Asociace producentů v audiovizi (APA). Ta upozorňuje, že razantní snížení rozpočtu (o proklamovanou miliardu) Státního fondu audiovize (SFA) a novelizace audiovizuálního zákona by „vedly k destabilizaci perfektně fungujícího systému a následně k totální destrukci české audiovize“.

Konec filmových pobídek by totiž znamenal ztrátu několika tisíc pracovních míst napříč všemi obory – nikoliv jen v audiovizi, bankrot filmových a postprodukčních studií a obrovskou mezinárodní ostudu. APA uvedla také, že platný zákon vznikl na základě široké shody politiků a odborníků.

Pod legislativou, platnou dva roky, je podepsané také vládnoucí hnutí ANO Andreje Babiše. I jeho odborníci se na její tvorbě podíleli. V zahraničí byla dosud tato shoda vnímána jako výrazný krok k investicím v Česku. Díky ní jsme se stali znovu konkurenceschopní, mimo jiné Praha tradičně soupeří na tomto poli s Budapeští, případně jinými východoevropskými metropolemi.

Kolaps systému jistý

Navrhované kroky by podle prohlášení vedly i ke kolapsu pobídkového systému. Zákon nyní určuje koeficientem výši investic do pobídek a tím umožňuje fondu fungovat dlouhodobě a stabilně v horizontu několika let. To odpovídá výrobní lhůtě filmů a seriálů, které vznikají dva až tři roky. Příkladem využitých investic je nyní mimo jiné natáčení seriálu podle knižního bestselleru Dana Browna Tajemství všech tajemství.

Pobídky tak nejsou jen otázkou státního rozpočtu na jeden rok, ale i střednědobých výhledů. Stávající zákon toto dobře upravuje, jak potvrdila i debata mezi Státním fondem audiovize a ministerstvem financí v letošním roce. Novelizace a snižování financování pobídkového systému by nevedly jen ke snížení objemu investic do výroby audiovizuálních děl, ale zásadně by destruovaly celý systém tím, že otřesou dlouhodobě budovanou důvěryhodností České republiky.

Český audiovizuální průmysl se dostal na roční obrat přes 50 miliard korun a je vysoce proexportní. Klempíř (jako je pro něj tradicí) blíže nevysvětlil, proč by se mělo do zákonů tzv. sahat. Jeho rezort nemá tiskový odbor, na dotazy novinářů neodpovídá.

Jeho kroky přitom vzbuzují ostré reakce odborníků prakticky ze všech oborů, které pod ministerstvo kultury spadají. Nezřídka jsou v rozporu s prohlášeními vládnoucí ANO. Není také jasno, proč Klempíř podobné změny navrhuje a kdo za nimi stojí.

Prohlášení APA a dalších organizací k navrhovaným změnám v audiovizi, v bodech

  • Audiovizuální systém funguje a nepotřebuje změnu. Díky úspěšnému výběru audiovizuálních poplatků (2 % z výnosů kin, televizí a platforem) a návratnosti pobídkových investic se audiovize z velké části samofinancuje. Každá koruna proinvestovaná na filmových pobídkách se státu časem vrátí zpět.
  • Částka 1,6 mld. alokovaná na pobídky ročně přiláká zahraniční filmové a televizní projekty v řádu desítek miliard korun. Větší část prostředků na selektivní podporu zase pochází z audiovizuálních poplatků, tzn. z prostředků, které generuje audiovize sama ze svých výnosů, nikoli ze státního rozpočtu.
  • Do systému přispívají i zahraniční platformy působící na českém trhu. Stejnou částku, jaká se vybere na audiovizuálních poplatcích, dává stát jako dotaci na selektivní podporu. V roce 2027 to bude cca 230 mil. korun, což ve srovnání s jinými dotačními programy není závratná suma.
  • Většina prostředků fondu, ať už pobídky nebo investice do výroby původní české tvorby prostřednictvím grantů, se společnosti a státnímu rozpočtu vrací.
  • Jakákoliv úspora ve státním rozpočtu pro příští rok je nemožná, protože státní dotace určené pro podporu audiovize jsou mandatorním výdajem státu. Radikální zásah by odporoval zákonu.
  • Stejně tak nesystémový by byl zásah (návrh ministra Oty Klempíře - pozn. red.) do představenstva fondu, strategického orgánu SFA, který je složen z respektovaných profesionálů napříč domácí a světovou audiovizí a zástupců ministerstva financí a ministerstva kultury. Součástí tohoto představenstva jsou i zástupci zahraničních studií, která přispívají do fondu 2 % z výnosů platforem, jako jsou Netflix, Disney+, HBO a další. Vedlo by to k celosvětové ztrátě důvěry a prestiže Česka budované roky.
  • My, níže podepsaní, vyzýváme, aby ministr kultury Oto Klempíř změny nedělal. APA, Asociace producentů v audiovizi, předseda představenstva Vratislav Šlajer. UFP, Unie filmového průmyslu, předseda představenstva Petr Tichý. AČK, Asociace českých kameramanů, prezident Pavel Berkovič. ARAS, Asociace režisérů, scenáristů a dramaturgů, předsedkyně Marta Nováková. A. F. S., Asociace filmových střihačů a střihaček, předsedkyně Mariana Kozáková. APK, Asociace provozovatelů kin, představenstvo. UFD, Unie filmových distributorů, tajemník Jaroslav Pecka. RAF, Rada animovaného filmu, prezidentka Bára Anna Stejskalová. ČFTA, Česká filmová a televizní akademie, prezident Ivo Mathé. FAMU, Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění, děkan David Čeněk. FAVU, Fakulta výtvarných umění VUT, děkan Filip Cenek. HA, Herecká asociace, prezident Ondřej Kepka. AHA, Asociace hereckých agentů, předsedkyně představenstva Lenka Daňková. GDA, Asociace českých herních vývojářů, předseda Pavel Barák.

Výběr článků

Načítám