Věra Chytilová vystihla bláznovství, říká scenárista Teorie velkého třesku

Z kalifornského Los Angeles, kde žije, ho přes půl světa na plzeňskou přehlídku současné tuzemské kinematografie zavedla čirá zvědavost. „O evropské televizní scéně nemám přílišné povědomí, ani o české kultuře,“ přiznává.

Hned však zmiňuje novelu Příliš hlučná samota od Bohumila Hrabala, která jej kdysi zaujala. Pokud jde o filmy, kromě za oceánem etablovaného Miloše Formana si z československých tvůrců velmi oblíbil také Věru Chytilovou. Na její podobenství Sedmikrásky narazil během covidové pandemie, kdy měl prostor dovzdělat se v zahraničních snímcích.

„Byla mocná filmařka. Její díla chápu jako zhmotnění myšlenky, že jsme všichni blázni, kteří jen předstírají, že jsou normální,“ říká.

Kaplan, jenž se narodil uprostřed studené války, v roce 1971, Českou republiku od jejího vzniku vnímal především jako jednu z „těch postkomunistických zemí“. Naše nynější televizní tvorba, kterou jakožto člen poroty Finále Plzeň hodnotil, jej prý zaujala apolitičností.

„Líbí se mi, že seriály tolik nereflektují vaši novodobou historii. Jde naopak o lidské příběhy na jejich mikroúrovni,“ upřesňuje.

Sám je zkoumal v komediálním seriálu Teorie velkého třesku z let 2007 až 2019, u něhož figuroval coby scenárista a producent. Jeho univerzálně platný humor podle Kaplana vychází z bolesti, kterou vyvolává pocit sociálního vyloučení.

„Jistě všichni znáte situaci, kdy jdete po ulici a zahlédnete okno, za nímž jsou pěkně oblečení lidé, kteří se smějí a evidentně se baví. Vy tam ale nejste a myslíte si, že nejste dost dobří na to, abyste s nimi směli být na druhé straně. Sami sebe vnímáte coby poražené, protože vás nepřijímají ti, kteří ve společnosti něco znamenají,“ poznamenává.

Kaplan před více než čtvrtstoletím spolupracoval i s fenomenálním Mattem Groeningem, autorem Simpsonových. Do jeho animovaného sci-fi sitcomu Futurama, který se vysílá od roku 1999, se zapojil už během první řady na pozici producenta a jednoho ze scenáristů.

„Tehdy jsem byl zelenáč. Matt spolu s druhým, též velmi zkušeným a talentovaným tvůrcem Davidem Cohenem, mě naučili mnohé. Hlavně to, jak vystavit příběh s myšlenkou a vzít publikum na cestu, která má emociální přínos, je vtipná a směřuje k pointě,“ dodává.

Animovanou tvorbu oproti hrané nevnímá jako náročnější na napsání. Je pro něj jen odlišná ve scenáristickém postupu.

„V hrané produkci máte k dispozici nekonečné expresivní prostředky lidského výrazu. Postava se například zeptá jiné, zda je v pořádku. Ta odpoví, že je v pohodě, ale její obličej může odvyprávět celý příběh o tom, že v pohodě není, přičemž předstírá, že je, aby o ní dotazující se neměl obavy. V animaci tuto informaci nevyčtete ze tváře, musíte ji explicitně vpravit do scénáře,“ vysvětluje.

V tvorbě uplatňuje poznatky z filozofie, kterou studoval na Harvardu i Kolumbijské univerzitě. Doktorát získal na neméně elitní Kalifornské univerzitě v Berkeley.

„Filozofii vnímám jako přemýšlení o sdílené lidské zkušenosti. Když vyprávím příběh, snažím se s divákem navázat spojení. Pokouším se vyjádřit něco, co máme společné,“ poznamenává.

Nabyté znalosti nevyužívá jen profesně, ale i k řešení mimopracovních každodenních problémů. „Existuje aforismus, že život je komedie pro ty, kteří myslí, a tragédie pro ty, kteří cítí. Třeba když se vám stane něco špatného v práci, po emociální stránce vás to naštve, ale v intelektuální rovině je vám to jedno. Vaše srdce a hlava mezi sebou pořád válčí a na vás je toto dilema vyřešit. O tom je filozofie.“

Ač naplno působí v televizi, jednou nohou zůstává v akademické sféře. Čas od času napíše esej, pravidelně se účastní filozofických konferencí a přednáší. S přítelem Taylorem Carmanem navíc moderuje podcast Terrifying Questions (Děsivé otázky), který se, jak název napovídá, zabývá znepokojivými dotazy ohledně lidstva.

Fanoušci Kaplanovy tvorby se na jeho nejnovější počin, animovaný akční seriál Guys Next Door (Chlapi odvedle), mohou podívat na YouTube. A porovnat ho s Futuramou, jejímuž nádechu se podle něj lehce přibližuje. Na rozdíl od mutantů nebo robotů z daleké budoucnosti ovšem vypráví o ryze soudobých agentech CIA na útěku.