RECENZE: Mountainhead satiricky odráží přístup ke světu technologických magnátů dneška

Název filmu odkazuje ke knize Ayn Randové Fountainhead, v českém překladu známé jako Zdroj. Film vznikl v krátkém časovém úseku půl roku, kdy Armstrong po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách začal psát v lednu jeho scénář, v březnu se natáčelo pět týdnů v Park City v Utahu a na konci května se satirický počin objevil v nabídce platformy HBO Max.

Děj se takřka celý odehrává v luxusním horském sídle, kde se schází čtveřice přátel. Tři z nich patří mezi miliardářskou elitu, a hostitel, s majetkem ve výši 500 milionů dolarů, by se jí rád přiblížil. Největším majetkem operuje Venis (Cory Michael Smith), vlastník fiktivní sociální sítě Traam, která za pomoci umělé inteligence generuje záplavu deep fake videí, která přispívají k růstu napětí po celém světě.

Druhým nejbohatším ze čtveřice je Jeff (Ramy Youssef), vynálezce softwaru, který dokáže deep fake videa rozpoznat a eliminovat. Objevitelem těchto technologických gigantů je šedesátník Randall (Steve Carell), jehož Jeff předběhl v žebříčku nejbohatších lidí planety.

Výši jejich jmění odhalí rituál na sněhu, kdy si na hruď kreslí dvou nebo v případě Venise třímístné číslo v miliardách, kterými disponují. A je to právě Venis, který chce od Jeffa koupit jeho AI technologii pro ověřování faktů, aby se vyhnul zrušení nových funkcí své sítě.

Podporuje ho v tom mentor skupiny Randall. Ten trpí rakovinou a věří, že rozvoj společnosti Traam bez nějakých regulí by mohl přispět k transformaci jeho vědomí po jeho fyzickém skonu do podoby nesmrtelnosti v kyberprostoru. To cíle čtvrtého z nich, přezdívaného Souper (Jason Schwartzman), jsou prozaičtější. Chce, aby ostatní investovali do jeho lifestylové aplikace.

Proti deep fake videím, podporujícím v uživatelích sociálních platforem jejich nejhorší vlastnosti, a globálním otřesům z toho vyplývajícím se ukáže být bezbranná nebo minimálně polovičatá v řešení americká státní moc. U technologických bossů vidíme způsob uvažování, kdy si myslí, že stojí nad státy a dle vlastní libovůle mohou rozdmýchávat negativní emoce, které se jim pak daří snadno monetizovat.

Necítí žádnou odpovědnost za to, co svými komunikačními platformami vyvolávají. Ovládáni mesiášským komplexem, ponořeni v bludu vlastní velikosti, ale i nedotknutelnosti si myslí, že jim patří svět. Ten starý se z jejich pohledu bortí a oni už se cítí jako vládci nebo ti, co budou tahat za nitky v pozadí v budování toho nového.

Randall ze sebe sype citáty, odkazující k Platonovi, Kantovi nebo Nietzschemu, ale za jeho vizí redefinovaného plutokratického světa cítíme jen prázdnotu, absenci ideálů a egoistickou užitkovost bez ohledu na morálku. Její obětí se ostatně stává i deklarované přátelství, kterým se zaštiťují.

Jejich odtrženost od reality, mentální izolaci, stejně jako pohled na svět z výšky metaforicky zdůrazňuje prosklené sídlo v horách, v němž mají víkendový dýchánek. Jde o laboratorní prostředí, v němž na divadelním půdorysu pozorujeme jejich chování a jednání.

Mountainhead ale není charakterovou studií jako Boj o moc, je satirou s absurdními a černohumornými prvky, která zkoumá a v nadsázce zveličuje jazyk a zvyky této elity, to, jak nakládá se svým privilegovaným postavením i jak se obává, že by o něj mohla přijít.

Ve snaze udržet se na vrcholu přijali tezi, že morálka brání inovacím, že každá krize je příležitost a že z chaosu se dá velmi dobře profitovat. Pro dosažení svého cíle jsou ochotni užít všech prostředků, včetně těch vedoucích k odstranění jednoho z nich.

Tady se slibná satirická premisa, odrážející znaky chování, vystupování a uvažování nejznámějších technologických mogulů dneška typu Elona Muska, Marka Zuckerberga nebo Jeffa Bezose, mění na frašku o nezvládnutém pocitu velikášství a boji o přežití. Vražda se mění v technický problém realizace a osazenstvo horského domu v coenovské packaly.

Upozornění na nebezpečí vývoje umělé inteligence, deepfakes, fake news i moci, kterou mají technologičtí giganti v rukách, je aktuální a nechybí mu mrazivá koncovka naznačující přeskupování sil v rámci boje o trůny.

Film tak satiricky reflektuje společenskou atmosféru po nástupu prezidenta Trumpa k moci a faktory přispívající k pocitu ztráty dosavadních jistot.