RECENZE: I ztroskotanec z maloměsta může být hrdinou. Autobus naděje vás o tom přesvědčí

Režisér Paul Greengrass (Bournův mýtus) má dar zachytit zmatek tak, že z něj nedokážete odtrhnout oči. Když vítr fouká a obloha se mění v šedo oranžové inferno, je vám hic a nepříjemně i doma na gauči.

Frustraci, klaustrofobii a respekt z všudypřítomných plamenů pocítíte také, takže pokud máte s ohněm vlastní špatnou zkušenost, nebude Autobus naděje nic pro vás.

Tvůrci nechtěli vytvořit jen další americký hrdinský film podle skutečných událostí, ale drsnou připomínku toho, jak křehký je náš pocit bezpečí.

Scénář, který napsal Greengrass spolu s Bradem Inglesbym (Mare z Easttownu) podle knihy Paradise od Lizzie Johnsonové, sleduje děsivou realitu požáru z pohledu lidí, kteří neměli kam utéct. A dlouhou dobu ani nevěděli, že vůbec utíkat mají.

Požár vypukne a šíří se nečekanou rychlostí. Hasiči hasí ze země i vzduchu a postupně pomáhají evakuovat obyvatele. Brzy ale nevidí na krok. Lidi ovládne strach a začne boj o holý život. „Tašky tady nechte!“ volá hasič na rodinku utíkající z dřevěné roubenky, kterou již olizují plameny.

„Všichni hlavu pod vodu,“ řve na ně za chvíli, když jediné bezpečí našli v řece, přes kterou se ale valí oheň z jednoho břehu na druhý.

Zdaleka ne všechny rodiny je však třeba zachraňovat z jejich domovů, většina dětí je ve školách a jejich rodiče jsou v jiných městech v práci. Je proto potřeba dětem zajistit odvoz z ohrožené oblasti. Jediným řidičem s volným autobusem v okolí se zdá být Kevin (Matthew McConaughey), který už měl být dávno v depu, ale v pracovní době se rozhodl řešit vlastní rodinné trable.

Kevin je muž, který se snaží poslepovat svůj rozpadající se život zase trochu zpátky. Má nemocnou matku, pubertálního syna, se kterým se vzájemně vzdalují a práci, která ho nebaví. Děti u školy nabere ještě ve chvíli, kdy se zdá být požár daleko, a má je odvézt na nedaleký bod, kam pro ně později přijedou rodiče.

Spolu s učitelkou Mary (America Ferrera) nakonec autobusem projíždějí lesy a městečko, které se postupně mění v popel. Každý metr cesty znamená boj o čas, kyslík a o rozum. Místo plánovaných deseti minut nakonec stráví školní autobus cestou mezi plameny několik hodin. Požár se šíří rychleji a úderněji, než by kdokoli dokázal předpovídat, a oni se tak během chvilky ocitají v ohnivé smyčce, ze které je čím dál těžší uniknout.

Film se naštěstí obejde bez přehnaně velkých, typicky amerických gest, a drží se v tomto směru na únosné úrovni. Místo hrdinských proslovů přichází ticho, křik a selhávající vysílačky.

Oheň tu působí jako živá bytost, je hlučný, neúprosný a hypnotizující. Kamera se třese, ale nikdy neztratí kontrolu. Divák má pocit, že sedí v autobuse taky a drží palce, aby po chvilce zastavení motor znovu nastartoval.

McConaughey podává jeden ze svých nejlepších výkonů posledních let, role Kevina mu padla skvěle i přesto, že prostor pro přehrávání, který naštěstí nevyužil, k dispozici měl. Ferrera (známá ze seriálu Obchoďák Sedmé nebe nebo díky svému trefnému monologu ve filmu Barbie) mu skvěle sekunduje a společně tvoří dvojici, která film táhne kupředu.

Autobus naděje splňuje všechno, co byste od akčního katastrofického filmu očekávali. Nechybí dostatečná dávka dramatu, odvahy, zoufalství a obyčejnosti.

Především je ale řemeslně dobře zpracovaný a všechen oheň nasnímaný či dokreslený tak, že působí skutečně a hrozivě. Jeho příběh ovšem pochopíte i z dvouminutového traileru a je tedy jen na vás, jestli ho chcete sledovat dvě hodiny.