Článek
V první epizodě zazní signifikantní píseň Chci zas v tobě spát od kapely Lucie. Jak se její text vztahuje k osudu Simony Monyové?
Výběr konkrétních skladeb byl spíše parketou režisérky Zuzany Kirchnerové. Ve finálním dílu ale zazní píseň, kterou Simona nahrála s kamarádkou Evelínou a sama k ní napsala text. V podstatě jím vypráví o svém vztahu s druhým manželem, o němž v seriálu i v tomto rozhovoru mluvíme jako o Adamu Langovi.
Proč jste přikročili ke změně jména?
Snažíme se jeho postavu oddělit od reálné osoby, protože retraumatizace probíhá i u příslušníků rodiny člověka, který se násilí dopustil. Chceme také celý případ zobecnit. Příběh Simony Monyové je pro domácí násilí a femicidu (zabití či vraždu ženy nebo dívky z důvodu jejího pohlaví – pozn. red.) velmi univerzální a má podobný průběh jako jiné tragické případy.
Kontaktoval vás její odsouzený vrah, který byl loni propuštěn z vězení?
Ne. Sami jsme ho kontaktovali už během přípravy scénáře, kdy nás zajímalo, zda po letech přijal odpovědnost. Schůzka se nakonec neuskutečnila, protože byl ve špatném psychickém stavu. Provedli jsme důkladnou rešerši podobných osobnostních typů, která nám pomohla postavu manžela dotvořit i bez osobního setkání.
Simona Monyová byla průbojná žena a úspěšná spisovatelka. Proč z nezdravého vztahu neodešla dříve?
Této otázce čelí ženy v diskusích o domácím násilí neustále. Zdeňka Prokopová, odbornice z podpůrné organizace Rosa, na předpremiéře říkala, že by se ráda dožila doby, kdy bychom se neptali žen, proč neodešly, ale ptali se mužů, proč se násilí dopouštějí.
V seriálu se snažíme ukázat, jak nesmírně těžké je odejít. Na počátku vztahu totiž oběť zažívá takzvaný love bombing, kdy jí partner dává najevo obrovské množství lásky. Pro člověka je přirozené věřit tomu, co vidí na začátku, a když se to změní, mozek to neumí hned prohlédnout.
Ohrožené osoby si často myslí, že pomoc potřebuje partner, nikoli ony. Násilné chování jim na člověku, který k nim byl dlouho milý, pozorný a staral se o ně, připadá nepochopitelné.
Barbora Námerová
Jak cyklus násilí po úvodním „bombardování láskou“ pokračuje?
Může to začít nenápadně, třeba jako přehnaná starostlivost. Když partner své těhotné ženě zakáže jít na kávu s kamarádkami s tím, že se má šetřit, může to znít laskavě, ale ve skutečnosti už může jít o kontrolu a snahu o její izolaci.
Než si to ohrožená osoba uvědomí, obvykle se snaží dělat všechno podle jeho přání. První fyzický atak pak může vyvolat úplná drobnost – například když si žena dovolí mít něco svého, nad čímž partner nemá kontrolu. Zpravidla následuje cyklus, kdy útoku lituje a nastává klidová fáze, což ženu mate. Potom nicméně přijde nový spouštěč a celé se to opakuje.
Znamená uvědomění si této situace, že má dotyčná vyhráno?
Ne. Ani uvědomění si situace nemusí znamenat, že prostě odejdete a všechno tím skončí. Fáze odchodu je nejnebezpečnější, tehdy k femicidám dochází nejčastěji. Simona právě v poslední fázi podnikla pro zajištění svého bezpečí mnoho kroků, přesto to nepomohlo. Můžeme namítnout, že mohla využít policejní ochranu, máme ale doloženo, že ani ta kolikrát nemusí vraždě zabránit.
