Článek
Na Canal+ aktuálně běží minisérie Moloch. Projekt, který v tuzemsku nevzniká úplně každý den. Jak jste reagoval, když jste byl osloven?
Když mi nabídka přišla a něco málo jsem vyzvěděl, tak jsem měl obrovskou radost. Scénář je výjimečný a týká se věcí, které mě samotného trápí. Většina českých thrillerů a kriminálek jsou spotřební zboží, které se nedotýká současných témat.
Naopak Moloch se zabývá věcmi, které by nás zajímat měly. Rusko, jeho vliv na naši politiku a životy. A to je podle mě téma, které je potřeba neustále připomínat a ukazovat lidem.
Jakou roli hrajete?
Hraju agenta BIS Josefa Špačka, který se snaží odhalit ruskou špionáž na našem území. Není to moc velká role, nicméně ve výsledku nakonec velmi důležitá. Pokud se bude točit druhá řada, což je pravděpodobné, určitě se znovu objevím a dokonce ve větší míře.
Zjišťoval jste si něco o chodu BIS?
Jo! Je to strašně zajímavé. Docela dost jsem věděl díky „válce“ Miloše Zemana proti BIS. Jako každého kluka, pořád se považuju za kluka (smích), mě fascinují špioni. Dřív se o těch našich moc nemluvilo, ale patří mezi ty nejšpičkovější a dělají fascinující práci. Co mě třeba hodně baví, je jejich heslo. Audi, vide, tace – Naslouchej, dívej se a mlč.
Moje postava je podobná třeba poručíku Kozákovi, kterého jsem hrál v Devadesátkách. Má upřímný zájem na tom, aby byla odhalena pravda a zlo potrestáno.

Kryštof Bartoš jako špion BIS v minisérii Moloch
Spousta postav v Molochovi má reálný základ. Myslíte, že se v nich někteří politici najdou a případně se ozvou?
Určitě se v tom najdou. Nejsem si ale úplně jistý, že se budou ozývat. Koneckonců je minisérie neukazuje zrovna v nejlepším světle, takže by k sobě možná přitahovali spíše negativní pozornost.
Nejzjevnější je to v případě Miroslava Donutila, který hraje postavu prezidenta Viktora Tomana, což je zcela evidentně prezident Miloš Zeman (smích).
Myslíte si, že se seriál snaží svým pojetím a vizuálem přiblížit západní produkci?
Ano i ne. Nese to pečeť lokální produkce a témat, která pochopí výhradně Češi. Na druhou stranu projekt režíroval Lukáš Hanulák, rozený Čechoslovák, který dlouhodobě působí v Kanadě. Jeho prostřednictvím je to tedy fúze mezi naší a západní produkcí.
Jedním z hlavních témat Molochu je atentát na prezidenta. Podobných útoků na vrcholné politiky jsme se bohužel dočkali i v nedávné době. Přichází minisérie podle vás ve správnou dobu, aby reflektovala podobné události?
Určitě. V tomto šíleném a nestabilním světě je rozhodně dobré točit audiovizuální díla, která se věnují současným tématům a geopolitice. Upřímně nechápu, že se to neděje víc. Taky mi přijde, že se v posledních letech stalo tolik událostí, že je velmi snadné zapomenout na věci, které by před deseti lety byly šílené.
Dnes ale žijeme v době, kdy v Evropě probíhá otevřená válka na Ukrajině a válčí se třeba i v Gaze. Celý světový řád, zdá se, erodoval. Je tedy velmi snadné zapomenout třeba na teroristický útok Ruské federace na českém území ve Vrběticích. Přijde mi, že dnes to už ani nikomu nepřijde šokující. Ale neměli bychom na to zapomínat.
Čtenářům doporučuju přečíst si cokoli od Timothyho Snydera. Tento skvělý americký historik toho ví o Rusku a o tom, jakým způsobem je pro nás nebezpečné, opravdu hodně. Podle mě je proto fajn mít něco od něj přečtené a nenaletět pak třeba ruské propagandě.
Podíváte se na Molocha? Nebo svoje výkony nerad sledujete?
Těším se, až si to pustím celé. Koukám se na sebe, podle mě je to součást naší profese. Raději než na sebe se ale dívám na svoje oblíbence. Je spousta tuzemských herců, které zbožňuju a považuju za své vzory.
Co druhá řada Molocha. Ta je jistá?
Není. Ale už během natáčení jsme o ní vtipkovali a byla by fajn. Materiálu je pořád dost, konec třetího dílu je otevřený, takže je stále co řešit.
Pojďme na další projekty. Díky své jazykové výbavě máte občas zajímavé role v zahraničních produkcích. Objevil jste se i v Interview s upírem.
To snad ani nestojí za řeč (usmívá se). Jeden čas jsem žil v Německu, takže jsem se logicky naučil tamní řeč. A když k nám do Česka dorazí americké produkce natáčet něco z dob druhé světové války, často hraju německé vojáky.
Stejně to bylo i právě v Interview s upírem. Tam hraju německého důstojníka. Je to jedna z mých vtipnějších rolí, protože seriál mixuje upíry s válkou a navíc je trochu woke (bdělý). Mé postavě proto v roce 1942 nebylo divné, že dva černoši s ukrajinským pasem přecházejí hranice. Tázavě na dvojici pohlédla a pronesla jen „Černí Ukrajinci?“ a v další vteřině byla zabita. Italští špičkoví maskéři se na mně fakt vyřádili.
Jinak ale hraju v amerických i německých projektech. Objevil jsem se třeba ve Whitebird či Small Light, což byl seriál o Anne Frankové na Disney+. V současné době pak ale nemám ambice prorážet dál. Ono snažit se prorazit na západě je na první pohled lákavá představa, ale šance na skutečný „průlom“ je velice malá. Popravdě po ní ani netoužím a jsem spokojen jako relativně úspěšný herec tady u nás.

Kryštof Bartoš
A co tedy vaše tuzemské projekty? Bude pokračování Devadesátek?
Pořád trochu doufám, že bude, ale nic o tom zatím nevím. Není třeba spekulovat.
Natáčím ale jinou krimi, čtvrtou a pátou sérii nováckého Odznaku Vysočina. Hraju postavu, která spolu s kapitánem Válkem v podání Adama Vaculy přichází z Ostravy.