Článek
Čeští inscenátoři si při nastudování Třech mužů zavzpomínali na staré dobré časy studentského bláznění v pražském Anebdivadle a ve vodňanské Šupině. Přepsat Jeromův skvost pro divadlo nebylo nic snadného, protože čtenář knížky je náchylnější vychutnat si všechny brilantní slovní kotrmelce salónní anglické konverzace tří postarších pánů vzpomínajících na mladistvé zdolání v devatenáctém století ještě jakž takž čisté Temže.
Nepřekonatelné obtíže textu
Dobrá věc se podařila tak napůl. Záplavě neopakovatelně vtipných epizod o balení kufru na cestu, o převážení prudce nevoňavého sýru z Liverpoolu do Londýna, o ranním osvěžování v řece, o svezení prudce sličných slečen, o snění tloustnoucích, nemotornějících a stárnoucích kamarádů Jeroma, Harrise a Georga dominuje ovšem nakonec jedna z úvodních: jak strýc Podgere věší obraz.
V té epizodě doslova září Jiří Klem. Jeho trapič rodiny a nemotora Podger je tak bezprostřední, že už jenom pro tuto skvělou historku stojí na Tři muže zajít.
Ostatní nástrahy textu se až tak brilantně překonat nepodařilo. Jaroslav Vlach, Oldřich Vízner i Otakar Brousek mladší se nechávají unést slovní ekvilibristikou knížky, akcí je ale na dvouapůlhodinovou inscenaci málo. Mladickou rozdychtěnost nevnášejí do člunu ani jejich mladé protějšky Martin Písařík, Miroslav Hrabě a Jiří Ployhar.
Zbytečná tečka na závěr
Zcela zbytečnou je pak jakási hořce posmutnělá pointa. V inscenaci dopověděli osud Jeroma Klapky Jeroma, který po sanitářských zkušenostech na bojištích první světové války až do konce svých dnů v roce 1927 už nic veselého nedokázal napsat.
Pokud se v ABC podaří oživit u diváků dávné čtenářské zážitky, bude dobře.
Divadlo ABC Praha - Jerome Klapka Jerome: Tři muži ve člunu a pes. Dramatizace František Zborník. Režie Milan Schejbal, dramaturgie Kateřina Fixová, scéna a kostýmy Kateřina Baranowská, hudba Ondřej Brousek, pohybová spolupráce Martin Pacek.