Článek
Úvodní čtveřice svazků, již máme nyní k dispozici, dává tušit, že se setkáváme s mimořádným projektem (podporovaným ministerstvem kultury). Teoretická knihovna si klade jasný cíl: přinést reprezentativní řadu úvah o literatuře jako myšlení, jejích principech a fungování. Ke cti projektu je, že "nesází" jen na překlady klasických knih, ale věnuje prostor i původním pracím českých autorů.
Široký záběr
Vloni knižnici zahájily svazky 2 a 3: Povaha vyprávění Roberta Scholese a Roberta Kelloga a kniha Metafory, kterými žijeme dvojice amerických vědců George Lakoffa a Marka Johnsona. Letošní rok dosud přinesl svazky 1 a 5: Krátký úvod do literární teorie Jonathana Cullera a obsáhlý soubor brněnského sémiotika Iva Osolsobě Ostenze, hra, jazyk. Záběr Teoretické knihovny je tedy široký, ať výběrem autorů (chystají se svazky Petra A. Bílka či Jiřího Trávníčka), tak prezentovanými tématy.
Například Lakoff s Johnsonem neuvažují o jazyce jen jako o nástroji komunikace, nýbrž i jako o složitém pojmovém systému, který - jak přesvědčivě a čtivě ukazují - stojí do značné míry na metaforickém principu. Metafora v pojetí autorů není jen ozvláštněním (poezie či třeba novinového titulku), ale samotným principem našeho uvažování.
Autoři nás provázejí řadou příkladů založených na naší fyzické a každodenní zkušenosti, již jazyk jen ilustruje: myšlenky jsou jídlo (uvažujeme o myšlenkách jako o jídle: něčem, co nás "naplňuje", co je "hutné, neslané" atd.), spor je válka, teorie je budova a podobně.