Článek
Přemýšleli jste o tom, jaké by bylo zažít si s hudbou jinou dobu?
Kryštof Michal (zpěv): Já bych si chtěl zažít třeba šedesátá léta minulého století. Muselo by to ale být v jiném státě, tady ne. Šedesátá až osmdesátá léta u nás byla z mého pohledu dobou temna. Nesmírně obdivuju umělce, kteří v těch letech dokázali tvořit a dělat něco smysluplného.
Hynek Toman (kytara): Já o tom takhle nepřemýšlel…
Písnička Keeper, která je duetem Kryštofa Michala a zpěvačky Tonyi Graves, je na albu Suport Lesbiens i na desce I’m The Only Me Tonyi Graves, vydané před pár dny. Komu patří?
Toman: Tu skladbu nahráli Support Lesbiens s Tonyou. Od první chvíle jsem ji psal jako duet. Dokonce jsem ji skládal konkrétně pro ně. Byla to původně písnička na Tonyinu desku, ale potom mě napadlo, že když už takhle spolupracujeme, nebylo by špatné, kdyby byla i na albu Support Lesbiens. Nikdy v minulosti jsme na desce žádný duet neměli.
Michal: S Tonyou jsme přitom už jednu písničku nahrávali. Zpívala v ní ale jen vokály. Je to To Stand And Bitter Problem z desky Euphony And Other Adventures, nádherná věc. Tentokrát pro ni ale Hynek napsal regulérní duet.
Kdo k němu složil text?
Michal: Psali jsme si každý svůj part. Nejdřív jsme vymysleli, jaký mu vtiskneme charakter, a potom jsme začali textovat. Navrhl jsem, že bude o tom, jak to mají lidé ve středním věku těžké, když jsou sami. Jak chtějí mít vztah, ale ono to nejde. A jak mají i spoustu důvodů, aby to nešlo. Přitom by to tolik chtěli. Bylo to vlastně dost jednoduché. Oba jsme popisovali určité emoční vypětí.
V singlové skladbě Bombs & Lies jste snad poprvé v historii Support Lesbiens otevřeně promluvili k politicko-společenskému dění ve světě, konkrétně k probíhající válce v Libyi. Co vás k tomu vedlo?
Michal: Vždycky jsme tvrdili, že Support Lesbiens nejsou prvoplánově kapelou, která chce vyjadřovat politické názory. On to byl ale od počátku svým způsobem protimluv. Třeba jen proto, jaké jsme si dali jméno. Nikdy jsme se ale nestyděli vyjádřit své názory s tím, že jde o názory konkrétních lidí, kteří je hlásají. Kapela Support Lesbiens nemá žádné stanovisko na věci kolem politiky nebo třeba homosexuálů. Jednotliví členové ale názor mají a někteří ho jasně vyjadřují.
A k té písničce?
Michal: Když jsem byl malý kluk, budil jsem se ze spaní se strachem, že bude třetí světová válka. Tehdy probíhala takzvaná studená válka, atomová doba. Někdy v osmdesátém roce jsem měl kvůli tomu hodně těžké období, pronásledovaly mě noční můry.
Teď jsme o třicet let dál, války se nebojím a nebudím se kvůli tomu ze spaní. Přitom se válčí tisíckrát víc a tisíckrát blíž. To je věc, nad kterou bych se rád pozastavil. Války v Libyi se zúčastňuje mnoho zemí, Amerika i zástupci Evropy. Přitom se kolem ní mlčí, protože nikdo neví, co se v budoucnu stane. Odstranil se Kaddáfí, ale všichni tak nějak tuší, že tím konflikt v Libyi neskončil. Především pak všichni vědí, že to celé bylo o ropě.
Nemáte pocit, že jsme vůči informacím o různých válkách ve světě otupěli, protože se staly nedílnou součástí zpravodajství?
Michal: Jsme totálně otupělí. Válka je dennodenní stav, součást života.
Toman: Myslím si, že dříve nebo později budou menší nebo větší války všude.
Michal: Podle mě si světoví političtí představitelé toto nebezpečí uvědomují. My si ale zase musíme uvědomit, že všechna zásadní rozhodnutí v první řadě ovlivňuje ekonomika. Není to politika, není to zdravý rozum, je to ekonomika. Přestože tedy politici vědí, že jejich rozhodnutí je špatné, kvůli ekonomickému zisku ho provedou. Příkladem za všechny je vpád Američanů do Iráku. Zpětně se ukázalo, že nic z toho, co Američani uváděli jako hlavní důvody invaze, není pravda.
