Článek
Vaše hudba už zněla mimo jiné v řadě filmů. Jaké užití vás nejvíc potěšilo?
Nejdůležitější pro mě asi bylo, když jsme dělali hudbu k dokumentárnímu filmu Marka Cousinse nazvanému Atomic, Living in Dread and Promise. Je o nukleární hrozbě, což je velmi závažné a bohužel stále aktuální téma.
Když si uvědomíte, jaké osoby jsou dnes různě po světě u moci, je zřejmé, že riziko pořád existuje. Jaderné zbraně jsou zvěrstvo a jadernou energii lidstvo nemá zapotřebí. Nese s sebou příliš velké nebezpečí. Hudbu z filmu jsme před třemi lety vydali jako album Atomic.
Až do konce června jste letos nekoncertovali. Vaše dosud poslední album Every Country’s Sun vyšlo v roce 2017. Pracoval jste na novém?
Letos máme klidnější rok, i když léto docela rušné bude. Byli jsme unavení a dopřáli jsme si čas na odpočinek. Ale neznamená to, že bychom nepracovali. Skládáme novou hudbu, ale zatím s žádným konkrétním cílem, kdy bychom ji chtěli vydat. Jdeme na to zvolna a prostě se jen snažíme psát nové písničky. A také jsme pracovali na jednom soundtracku pro televizi.
Tvrdíte o sobě, že nejste mainstreamová kapela a že k hudbě máte v podstatě punkový přístup. V čem podle vás tkví?
V do it yourself estetice a nezávislosti. V uvědomění si toho, že aby člověk vytvořil něco výjimečného, nemusí být virtuos. Tvořit může každý, umění je pro všechny. Tkví i ve snaze se ničemu nepřizpůsobovat a nepodřizovat, ať už psaným, či nepsaným pravidlům, nebo očekáváním lidí a komerci. O tohle všechno od začátku usilujeme.
Co vám jako muzikantovi přináší největší uspokojení?
Možnost, že má hudba může pro někoho něco znamenat. Pocit, že ji někdo považuje za podstatnou. Vytvářet něco, co lidé rádi poslouchají, je výjimečné, protože hudba hraje v lidských životech důležitou roli.
A v jakých chvílích se nejlépe bavíte?
Během koncertů. Miluji hraní, je to má nejoblíbenější činnost. Těším se do Ostravy na další setkání s fanoušky z České republiky.
Může se vám hodit na Zboží.cz: