Hlavní obsah

Skupina Mandrage: Nejsme žádný teenagerský projekt

Právo, Jaroslav Špulák

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Hudební skupina Mandrage vydala nové album Hledá se žena. "Každého muzikanta potěší, když si lidé zpívají i písničky, které nejsou mediálně profláklé. Věřím, že nám fanoušci rozumějí. Jsme především koncertní kapela, to je naše hlavní cesta, ale když se koncertní aktivity setkají s mediálními, je to bonus," řekl v rozhovoru Pepa Bolan kytarista skupiny.

Článek

Loni jste absolvovali turné se skupinou Wanastowi vjecy. Co vám přineslo?

Coopi (baskytara): Především spoustu zkušeností, pozitivních i negativních.

Víťa Starý (zpěv, kytara): Na turné jsme se hlavně seznámili s producentem Pavlem Karlíkem, který s námi nahrával naši druhou desku Hledá se žena. Dostali jsme se s ním do skvělého studia Sono, kde byla radost nahrávat.

Pepa Bolan (kytara): Pro mě osobně to bylo splnění dětského snu. Jako malý jsem měl rád Roberta Kodyma a kapely Lucie i Wanastowky. Teď jsem měl možnost být s jednou z nich na turné. To není špatný, ne?

Ovlivnilo turné třeba hudební řeč vaší kapely?

Bolan: Ani trochu, protože naše vize záleží na našem rozhodnutí, ne na turné s jinou kapelou. Věděli jsme, že chceme natočit vyspělé a vyzrálé album. Složili jsme písničky, natočili je a jsme s nimi spokojeni.

V čem je dospělost nových písniček?

Bolan: V textech i muzice. Hrajeme už nějaký pátek a jsme kapela, která se vždy snaží směřovat dopředu a nezatvrdnout na jednom, byť relativně úspěšném bodě. Vždy je třeba zkoušet nové věci, ať už v muzice, nebo v náplni textů. I když jsou kluci v kapele velmi mladí, nejsme teenagerský projekt, který by se měl tvářit jako lákadlo na určité spektrum lidí, což byl mýtus, se kterým jsme museli dlouho bojovat, ale rocková kapela se vším, co k tomu patří.

Nadšení i zklamání z určitých věcí, které patří jak k šoubyznysu, tak k normálnímu životu – to vše se odráží v našich textech, které nejsou pouhé výstřely, aby se na oko líbily, ale jsou v nich skutečné prožitky, které nás provázejí životem. Pokud očekáváš od nové desky, že se ti bude hned líbit, můžeš být zklamaný. Některé písně je třeba nejprve pochopit. Když si to tam najdeš, je to jako když vyhraješ jackpot. Pokud ne, máš smůlu.

Víte, co od vás lidé očekávají?

Bolan: Těžko říct takhle z hlavy. Nejsme pojízdný cirkus, ve kterém když neuvidíš medvědy na koloběžce a krotitele, co strká hlavu do chřtánu hladové lvice, odcházíš zklamán. Jsme kapela, která se baví tím, co dělá, a pokud se najde někdo, koho to bude bavit s námi, radost se zdvojnásobí. Lidé na koncertech všeobecně reagují na písně, které znají z médií. Tak to je a tak to bude.

Každého muzikanta ale potěší, když si lidé zpívají i písničky, které nejsou mediálně profláklé. Nám se dokonce stává, že si zpívají písně, které nikdy nebyly vydané na žádné desce. Věřím, že nám fanoušci rozumějí. Jsme především koncertní kapela, to je naše hlavní cesta, ale když se koncertní aktivity setkají s mediálními, je to bonus.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám