Hlavní obsah

Skupina Chinaski o dokumentu: Byla to dlouhá cesta, někdy trnitá a bolavá

Novinky, Jaroslav Špulák

Velmi upřímný a otevřený je nový dokumentární film o skupině Chinaski nazvaný Každej ví kulový. Hodinu a půl dlouhý snímek představuje kapelu mimo jiné v dobách vzestupů, hlubokých krizí i příchodu současné sestavy. Režisérem časosběrného dokumentu, který vstoupil do kin v tomto týdnu, je Pavel Bohoněk.

Foto: Jan Handrejch

I skupina Chinaski už má svůj film. Zleva kytarista František Táborský, režisér Pavel Bohoněk a zpěvák a kytarista Michal Malátný.

Článek

„Myslím si, že je čas na to, aby vznikl film o Chinaski,“ řekl Právu kytarista kapely František Táborský. „Stalo se toho hodně. Za těch pět let, po které dokument vznikal, jsme natočili spoustu materiálu a nevěděli jsme, co s ním. A tak jsme se rozhodli udělat filmový dokument o kapele. Náš příběh přitom pokračuje dál.“

Všechno to přitom začalo poměrně neobvykle. „Celý projekt vznikl mimo kapelu Chinaski, což je ojedinělé. Většinou bývá při natáčení takových dokumentů jasné zadání od umělců. Chinaski ale zpočátku stáli úplně mimo záměr,“ řekl Právu režisér Bohoněk.

„Manažer kapely Martin Pokorný, řečený Poki, se dohodl s Evou Jandlovou z jedné reklamní agentury, že natočí o kapele při příležitosti jejího turné jakýsi dokument. To bylo někdy v roce 2017. Nakonec se z toho stal projekt pro televizi Prima, mělo vzniknout deset osmiminutových epizod, které měly kapelu představit jak na pódiu, tak v zákulisí. Měl se promítat před plánovaným turné,“ dodal.

Foto: Tomáš Beran

Chinaski v aktuální sestavě.

Jenže během natáčení došlo k rozchodu zpěváka a kytaristy Michala Malátného a kytaristy Františka Táborského s dechaři Petrem Kužvartem, Štěpánem Škochem, baskytaristou Ondřejem Škochem a bubeníkem Otou Petřinou. V ten okamžik bylo jasné, že tvůrci mají v ruce cennější materiál než jenom běžný propagační dokument.

„Začali jsme přemýšlet, jak ho zužitkovat. A teprve v ten okamžik jsem poprosil Michala Malátného, aby se v realizaci filmu osobně angažoval, kapela si ho vzala za svůj a pomohla s jeho dokončením. To se stalo,“ pokračoval Bohoněk.

Ostré výpovědi

Následně se na filmový záznam začaly dostávat pravdy o tom, jak to v kapele bylo, příběhy, které do té doby zůstávaly jen v jejím světě. Dokument popisuje začátky skupiny, která se původně jmenovala Starý hadry, změnu názvu, první úspěchy, vznik zásadních hitů, přerod v jednu z nejslavnějších skupin v Česku, rozchody s některými členy, tragickou nehodu kapelníka Pavla Grohmana i nedávnou změnu sestavy, která vyvolala velké emoce.

„Během natáčení jsem zjistil, že s Michalem Malátným máme spoustu stejných vlastností a názorů. Máme se o čem bavit, když spolu jedeme autem, dokážeme i hezky mlčet, aniž by to bylo trapné. Začal jsem mu rozumět, troufnu si říct, že jsme kamarádi,“ prozradil Bohoněk.

Hlavní aktéři Michal Malátný a František Táborský před divákem nic netají a bez obalu popisují své tehdejší pocity a rozhodnutí. Patřičný prostor dostali bývalí členové Petr Rajchert, Adam Stivín, bratři Škochové, Marpo nebo Petr Kužvart. Jejich výpovědi k vypjatým momentům kariéry jsou syrové a často velmi kritické.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Koncert kapely Chinaski na Výstavišti v Praze.

„Bývalí členové to měli těžké. Věděli, že v téhle zemi je snad pět kapel podobné velikosti jako Chinaski a že ani v jedné z nich už nikdy hrát nebudou. Odchod ze sestavy pro ně musel být strašným prožitkem. Donutit tedy například Ondru Škocha, aby dovyprávěl příběh svého působení v Chinaski s odstupem, bylo docela těžké. Trvalo několik týdnů, než jsem ho přemluvil. Komplikovaný byl i Petr Rajchert. Perlička ale je, že se v průběhu natáčení seznámil s producentkou Evou Jandlovou, stali se z nich partneři a mají spolu dítě,“ povyprávěl Bohoněk.

Normální kapela

„Ten příběh je bilancování cesty do bodu, v němž jsme nyní. Mám pocit, že už máme úplně normální kapelu tak, jak to má být a jak jsem po tom vždycky toužil,“ konstatoval pro Právo zpěvák a kytarista Michal Malátný.

„Cesta k tomu byla opravdu dlouhá a někdy dost trnitá a bolavá. Chtěli jsme ve filmu po pravdě ukázat, jak vypadala. Nebylo to totiž jen o tom, že pár kluků vyleze na pódium, píchne nástroje do zesilovačů a začne hrát písničky. Je za tím nejen spousta radosti, ale i práce, řada věcí, které nejsou tak veselé jako hrát na pódiu,“ dodal.

Účinkující na sebe v dokumentu někdy ostře zaútočí. Emoce jsou patrné, rozhořčení také. Šlo to prý i kvůli tomu, že každý, kdo ve filmu hovořil, natáčel svou pasáž sám, mimo ostatní.

„Nevěděl jsem, co bude říkat Michal a co budou říkat ostatní. Netočili jsme spolu, vyplynulo to samo. Myslím si ale, že jsme všichni cítili, že pokud má ten film mít smysl, je na místě upřímnost. Nechtěli jsme, aby vznikl jednostranný dokument. Proto je v něm všechno podstatné, co kdo řekl,“ sdělil Táborský.

„Přesně tak. Z mého pohledu je film vyrovnáním se s věcmi, které se staly. Když je člověk pojmenuje, je to něco jiného, než když je jenom nosí v hlavě. Já sám jsem se ve filmu dozvěděl spoustu věcí jak o lidech, s nimiž jsem byl v kapele, tak o sobě. V řadě témat mi to pomohlo,“ dodal Malátný.

Hlavně v letních kinech

Rozuzlením celého filmového i skutečného příběhu je to, že stávající členové skupiny Chinaski jsou v současném složení spokojeni.

„Mám pocit, že teď můžu s klidným svědomím hrát s kapelou a užít si to tak, jak jsem si to vždycky představoval. Nikdy jsem v ní nebyl tak spokojený, jako jsem teď, nikdy jsem se tak netěšil na nové písničky a koncerty. Věřím, že ještě nahrajeme pár desek a že budou skvělé,“ podotkl Malátný.

Právě novou sestavu si zpěvák a kytarista obvykle nesmírně pochvaloval. Před časem uvedl, že se mu s Chinaski mnoho let nestalo, že muzikanti slezou po koncertě z pódia, potom se sejdou v šatně a hodiny ještě hrají jen tak pro sebe.

Foto: Lucie Levá

V nové sestavě jde prý všechno skvěle.

„Trvá to neustále. Před několika dny jsme v deset večer dohráli koncert, odešli do šatny, vzali kytary, začali hrát a přestali až v půl třetí ráno. Baví nás to a vymýšlíme nové písničky. Máme spoustu demosnímků. Jen co dohrajeme letní koncerty, půjdeme do zkušebny a doděláme další nové skladby, které bychom příští rok na jaře chtěli nahrát. Nemůžu se dočkat, protože materiál, který v tuto chvíli máme, mi přijde dobrý,“ sdělil ještě Malátný.

Film je nyní k vidění zejména v letních kinech. Následně poputuje do tradičních kin a chystají se jeho další alternativní promítání. Když to jenom trochu půjde, na první uvedení filmů teď v létě dorazí i kapela.

„Musím poděkovat vydavatelské společnosti BrainZone, která si ve finální fázi vzala celý projekt po svá křídla. Absolutně jsem necítil žádný tlak na to, aby byla kapela ve filmu vykreslena v příznivém světle. Lidé z BrainZone dramaturgicky ani jinak do natáčení nezasahovali. I proto je film tak otevřený a upřímný,“ uzavřel Bohoněk.

Může se vám hodit na Zboží.cz:

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám