Hlavní obsah

Zbyněk Vlasák: Kdo zabil Kennedyho

Právo, Zbyněk Vlasák, SALON

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Vnímám historii především jako soubor teorií o minulosti, které se v ideálním případě drží v poměrně širokých mezích fakticity. A také jsou dynamické, tedy vstupují do konkurenčních vztahů, vzájemným střetáváním se tříbí, nikdy zcela nezamrznou a stále jsou testovány kritickým rozumem.

Foto: KVIFF

Josip Broz Tito ve filmu Houstone, máme problém!

Článek

Někde na úplném okraji tohoto souboru se pak nacházejí teorie, kterým se říká konspirační. Ty se často fakticity naopak nedrží, obvykle nevyrůstají z dobových pramenů, ale jejich autoři hledají vhodné indicie k předem dané tezi. Takové konspirační teorie bývají statické, nabízejí jednoduché odpovědi i na složité otázky a mohou být využívány k manipulaci. Zároveň však nutí mainstreamové historiky se proti nim vymezovat, což celý obor posouvá vpřed. A koneckonců – známe i konspirační teorie, které se s odstupem let ukázaly jako relevantní.

Když slovinský režisér Žiga Virc pověsil v roce 2012 na YouTube trailer svého dokumentu Houstone, máme problém!, způsobil tím zejména na Balkáně značný rozruch. Přicházel totiž s odhalením existence tajného jugoslávského vesmírného programu, který prý prezident Tito v roce 1961 prodal americké vládě za dvě a půl miliardy dolarů. Video nasbíralo přes milión zhlédnutí a média nutila k vyjádření na toto téma i seriózní historiky.

Na letošním karlovarském festivalu jsme měli konečně možnost vidět film celý.

Houstone, máme problém! je samozřejmě dokufikce, ale až na občasné promluvy proslulého filosofa Slavoje Žižeka to naplno nepřizná. Filmaři pravdivá fakta vytrhávají z jejich reálného kontextu a vytvářejí kontext nový. Pomáhají si filmovou zkratkou i rámcem dojemného příběhu jednoho z jugoslávských vědců, kterého tajná služba vyslala do USA, aby získala trochu času, když se ukázalo, že jugoslávský výzkum je Američanům k ničemu a že chtějí své peníze zpět. Nechybí ani moment, kdy se snímek letmo dotkne svatého grálu všech konspiračních teorií – otázky, kdo a proč zabil Kennedyho.

Foto: Milan Malíček, Právo

Zbyněk Vlasák

Aspoň malý příklad manipulace v Houstone, máme problém!: Když se Američanům nedaří dostat své peníze zpátky, hrozí rozčílený Nixon na dobové nahrávce, že Jugoslávii „vybombarduje z povrchu zemského“. Záznam je opravdu autentický, jen Nixon nemluvil o Jugoslávii, ale o Vietnamu.

Na plátně do sebe nicméně všechno krásně zapadá a krásně se tomu věří. I když je to celé evidentní nesmysl, vydržíme hrát spolu s tvůrci tuhle cinknutou hru až do závěrečných titulků. No a nebyl by to Slavoj Žižek, kdyby se nezmocnil pointy jak snímku Houstone, máme problém!, tak tohoto sloupku: „Tenhle film bude úspěšný, pokud si divák po jeho zhlédnutí uvědomí, nejen že jsme neustále vystavováni pokusům o manipulaci, ale také že neexistuje nic jako jasná, čistá lež. I když je to celé vymyšlené a my víme, že je to vymyšlené, stejně nám to říká hodně o naší sociální realitě. I když se to nestalo, je to vlastně pravda.“

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám