Hlavní obsah

Velmi nerovné vztahy. Sloupek Apoleny Rychlíkové o knize Tenhle pokoj se nedá sníst

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

„Kdybych byla štěňátko, nikomu by nevadilo, že už nepíšu, jenom roztahuju nohy.“ Úspěšná kniha slovenské spisovatelky Nicol Hochholczerové Táto izba sa nedá zjesť se dočkala českého překladu. Debutovou novelu, v níž autorka zkoumá nezdravý vztah mezi dospívající dívkou Terezou a jejím učitelem, u nás teď vydalo nakladatelství Host.

Foto: Slovenské literárne centrum

Nicol Hochholczerová

Článek

Hochholczerová v útlé, leč hutné knížce nešetří nikoho. Rodiče, svého „přítele“, natož sebe – hlavní hrdinku. Ta se v toxickém poměru s o několik desítek let starším mužem topí a neustále nachází a zase ztrácí vlastní hranice. Odejít však nedokáže, a to navzdory tomu, že ji takto nastavený a spravovaný vztah ničí, traumatizuje a ovládá ještě roky potom, co střední školu opustí.

Témata týkající se nerovných vztahů mezi různě starými či různě mocnými lidmi jsou v posledních letech v kurzu. Zatímco dříve bylo běžné podobné milostné zápletky bagatelizovat a ty, kteří na jejich problematickou polohu upozorňovali, označovat takřka za lásce nepřející bigoty, dnes máme k dispozici řadu studií, publicistických textů i popkulturních děl, které do nerovných vztahů vrhají jiný, tolik důležitý kritický pohled. Tenhle pokoj se nedá sníst je však kniha, co jde svou razancí a brutalitou na samou hranu.

Hochholczerová ukazuje totiž i určitou ambivalenci prožívání podobných „vztahů“ – a možná právě proto je její kritika tak zdrcující, věrohodná a dokládá, jak se na toxickém prostředí nerovností a manipulace podílí celé okolí obětí, včetně rodičů a přátel. V tom se novela podobá jiné významné knize na podobné téma, francouzskému Svolení (česky 2021) od Vanessy Springory.

Analýza jednoho „svolení“. Apolena Rychlíková nad knihou Vanessy Springory

SALON

Zatímco ale Springora žaluje „nejvyšší“ kruhy francouzské společnosti, spisovatele, veřejné intelektuály, Hochholczerová ukazuje problematiku z druhé strany: z pohledu méně privilegovaných lidí v postkomunistickém světě. V tom je její kniha důležitá, otevírá jiné dveře než ty, co jsou v rámci hnutí #MeToo běžně reflektované. A dokládá, že pro vytvoření toxických vztahů stačí málo – v podstatě jakákoli nerovnost, kterou ten, kdo je v pozici moci, začne zneužívat. Je pak jedno, jestli jde o slavného spisovatele jako ve Svolení, či učitele výtvarky, který roky manipuluje s dospívajícím člověkem. Všechno je to hrozné.

„Namaluju zadek červený od úderu, ty vedle něj srdíčko, dlouho se na mě díváš jako na džbán a potom řekneš: kdybych chtěl, už dávno jsi těhotná.“

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám