Hlavní obsah

Štefan Švec: Krajčo fantazie plný

5. 10. 2015, 10:00
Právo, Štefan Švec, SALON

Jeden z mých minulých salonních sloupků se otřel o texty současného českého popu. Největší zlobu tím vzbudil u fanoušků kapely Kryštof. Sám její lídr a autor textů Richard Krajčo na Twitteru naznačil, že jeho textům nerozumí jen lidé bez fantazie. Dobrá tedy. Protože jde o širší debatu a obecnější problém, ukažme si další příklad toho, co je na dnešních popových textech špatně. A co ani nejmohutnější fantazie nespasí.

Foto: Aleš Honus , Právo

Richard Krajčo

Článek

Jedním z velkých hitů Kryštofů je píseň Srdcebeat. Jako první si z ní vypůjčíme refrén, tedy několikrát opakovaný verš Můj srdcebeat jen pro tebe nechám znít.

Přiznejme těm sedmi slovům vnitřní rým, kterým by snad mohla připomínat poezii. Problém je jinde. Na začátek verše totiž patří místo můj zájmeno svůj. Autor tu pro přemíru fantazie zapomněl na gramatiku a napsal nejdůležitější kus své písně blbě. Pravopis bývá bohužel obětí velkolepé představivosti dnešních textařů čím dál častěji.

Budiž. Nebuďme malicherní a netrvejme na znalostech ze základky. Věnujme se významu. Po prvním refrénu přichází v Srdcebeatu druhá sloka, která zní: Až nebudu mít sílu vstát / Můj strop pro tebe bude dnem / A ticho, i když budu řvát / A svět si zavřu do čtyř stěn / Když z místa nepůjde se hnout / A všem kolem budu lhát / Že můj středobod je kout…

Co s tím? Krajčo si nevšiml dvojznačnosti slova dnem, které tu může znamenat den i dno. Čtenář si musí význam domýšlet, což při vnímání textu ruší. OK, neklaďme na herce a zpěváka nároky jako na skutečného textaře. Takže co chtěl Krajčo veršem Můj strop pro tebe bude dnem říct?

V prvním plánu si zkusme představit něčí strop, který je pro někoho jiného dnem (nádoby). Uvidíme, že druhá osoba buď žije o patro výš než první, nebo existuje v obráceném gravitačním poli a chodí po stropě. Jsme doma? Nikoliv. Právě zde musíme zapojit vzývanou fantazii a domyslet si, že nejde o popis prostorového uspořádání, ale o obraz, metaforu vzájemného vztahu. Ten stojí na protikladu strop dno. Obvyklým opakem stropu je sice podlaha a opakem dna hladina, ale to je fuk. Jde o fantazii. Zjistíme, že básník do jednoho verše spojil dvě z nejohranějších současných frází To je něčí strop a To je pro mě dno a udělal z nich protiklad. Ten má říci, že někdo bude někomu jinému připadat ubohý. Hle, výron fantazie zde.

Foto: Petr Horník, Právo

Kritik Štefan Švec

Projděme se slokou dál. Fascinující je například fakt, že vypravěč sice řve jen ticho, ale přesto je schopný všem kolem lhát. To že svůj středobod, tedy střed sebe sama, umísťuje do jakéhosi kouta, naznačuje, že se cítí být stavbou. Konečně skutečná fantazie! Vzhledem k tomu, že dále v textu mluví o hoření a vyhasnutí, půjde nejspíš o krb.

To, že záplavu podobných blábolohitů někdo poslouchá, je důkazem neuvěřitelného úpadku české textařiny a naší schopnosti vnímat význam slov. Připrclá fantazie Richarda Krajča se na tom úpadku bohužel podílí.

Reklama

Související témata:

Související články

Štefan Švec: Zlatý folky

14. 9. 2015, 10:00

Stroje už umějí psát básně. Tvrdí to aspoň Jiří Materna na svém blogu Machine Learning Guru. Jeho program sám od sebe vygeneroval verše jako: proč se...

Štefan Švec: Potěmkinovy debaty

21. 9. 2015, 10:00

Rozumím tomu, že má někdo jiný názor. Nerozumím ale, že má jiná fakta. A nejvíc nerozumím tomu, že některá základní fakta neví nikdo, a každý si může vymýšlet...

Štefan Švec: Soutěž o první oběť

29. 9. 2015, 10:00

Politický, mediální a facebookový boj o to, jak se stavět k uprchlíkům, už těžko přinese něco nového. Hesla se omílají, slogany opakují, diskutéři znají....

Výběr článků