Hlavní obsah

Sloupek Štefana Švece: Kam nás vede teplý tučňák?

Právo, Štefan Švec, SALON

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Příroda je sladká v tom, jak ochotně potvrzuje jakoukoliv pravdu o člověku, kterou potřebujeme označit za přirozenou. „Chvalme Pána!“ rozněžní se křesťan čeledi františkánovitých, „vždyť i ptáčkové ho denně chválí zpěvem.“ „Vývojově nadřazený druh termitů ovládne a zničí termity méněcenné,“ zasadí si evoluční drama do svého vlastního příběhu RNDr. Nácek.

Foto: National Science Foundation

Sameček chameleona Labordova

Článek

Zatímco dřív sloužili savci obvykle jako důkaz, že samice jsou od přírody slabší, a na ptácích se předvádělo, jak nápaditě se samečci snaží samičky svádět, dnešní mediální set biologických příkladů je mnohem pestřejší. „Dva homosexuální tučňáci adoptovali v berlínské zoo opuštěné vejce,“ raduje se A2larm, který jindy zoologickými novinkami právě nehýří. Zde však znale připomíná, že jiní samečci tučňáka v New Yorku už takhle vychovali malé tučňátko. Homosexualita se vůbec z nepřirozené výjimky stala běžnou aktivitou živočišné říše – vědci prý zkoumají více než 450 druhů zvířat, která ji praktikují. Jsou mezi nimi samozřejmě všichni sympaťáci: delfíni, koaly, psi a šimpanzi bonobo.

Vedle homosexuality jsme u zvířat začali zaznamenávat i transsexualitu, některé druhy mění pohlaví každých pár hodin. U jiných se prý zase samice stávají schválně ošklivějšími, aby se vyhnuly sexuálnímu obtěžování.

Foto: Milan Malíček, Právo

Štefan Švec (1978) je publicista a kritik; sloupky pro Salon píše již deset let.

Není nic špatného na tom, psát do novin o homosexuálních koalách a matriarchátu sasanek. Naopak je zajímavé sledovat, jak moc se duch doby promítá do zdánlivě tak neutrálních a odtažitých prostor, jako jsou vědecké rubriky periodik.

Kdykoliv však někdo ilustruje své názory zvířaty – ať už je to A2larm s tučňáky, nebo Jordan Peterson s humry – měli bychom si uvědomit jednu věc: v přírodě je přirozené, že jsou samice menší než samci (jako u jelenů) i větší než samci (jako u hyen), méně pestré než samci (jako u bažantů) i pestřejší než samci (jako u chameleonů Labordových). V přírodě je přirozené, když kojí otcové (jako u kaloňů) nebo když se samička stane pouhým tělesným přívěskem samečka (jako u jednoho z mořských ďasů). V přírodě je přirozené skoro všechno, příroda je krásná, bohatá a nespoutaná a nejvíc nás naučí, když se na ni dokážeme aspoň na chvilku podívat bez ideologických brýlí.

Reklama

Související témata:

Související články

Štefan Švec: Co uvidí Marie ze sloupu?

Básník Jakub Žytek píše ve své kouzelné skladbě Bohémie o účincích českého vzduchu. O tom, že cokoliv k nám do naší kotlinky vkročí, podivně se zakulatí,...

Štefan Švec: Muzeum kamene trvalejší

Když mi bylo deset, pustili mě rodiče poprvé samotného do Národního muzea. Na celé odpoledne. Opojený svobodou jsem se rozhodl, že muzeum prozkoumám od A do Z....

Výběr článků

Načítám