Článek
„Bylo to strašně psychicky náročné. My jsme byly totiž jediné, kdo ještě neporodil. Slyšela jsem pláč ostatních miminek a Stela byla pořád v břichu,“ vzpomínala na loňské září Markéta Jelínková z Třemešné.
Skoro nic v té době nefungovalo, nešly ani telefony, takže navíc měla obavy i o rodinu doma. „Oni nevěděli, co je se mnou, a já zase nevěděla o nich,“ připojila.
Když hodnotila vlastní porod, napadl Jelínkovou jediný příměr: „Bylo to jak z jeskyně.“
Poslední sanitka, co před rokem projela během povodně do nemocnice. Video: SZZ Krnov
„Největší strach jsem měla v době, kdy netekla voda ani nešla elektřina,“ přiznala po roce maminka malé Stely. „Když to přijde a nastane komplikace, tak co se mnou budou dělat? Nemohli jsme na porodní sál, nemohli jsme nikam, nic nefungovalo,“ popisovala.
Porod nakonec přišel v době, kdy se nemocnici podařilo sehnat a spustit náhradní agregát, takže obavy mladé ženy trochu opadly. Vrátily se pak na chvíli v době, kdy se Jelínková i s dcerou vracely z nemocnice poprvé domů.
„Viděla jsem tu spoušť, co voda dokázala. Tam, kde stály domy, byly najednou jen hromady cihel. Bylo to strašné, už bych tu situaci zažít nechtěla,“ zmínila a dodala, že tehdy nevěděla, jestli se má radovat z narození dcery, nebo brečet kvůli té katastrofě.
Kromě malé Stely, která přišla na svět 16. září, se loni mezi 14. a 20. zářím narodilo v Krnově ještě dalších sedm děvčátek: Jasmína, Viktorie, Maria, Amélie, Stella, Nella a Leontýna.
Při příchodu malé Leontýnky na svět chtěl být tehdy i její otec Martin Dyl z Třemešné, ale povodeň mu plány překazila.
„Bál jsem se o ženu i dceru a současně jsem měl plno starostí, protože nám to vytopilo kompletně celý barák. Takže já bojoval s vodou doma a žena byla tady,“ vykládal na setkání povodňových miminek v krnovské nemocnici.
Prozradil, že když viděl, že nemá šanci doma nic před vodou zachránit, sedl do auta a rozjel se do Krnova za ženou. „Trošku jsem si vytunil jedničkovou oktávku,“ pousmál se při vzpomínce na dobu, kdy voda stála v celém kraji. „Dojel jsem až do Krnova, kde mě chytli policajti na obchvatu a otáčeli mě, ať jedu zpátky. Divili se, jak jsem se tam dostal, protože oni tehdy nebyli schopní projet. Tak jsem je nakonec protahoval až do Osoblahy,“ vzpomínal.
Sedm z osmi maminek s dcerami, které se naroldily loni během povodně v Krnově. Zleva Kristýna Mekisková s Leontýnou, Kristýna Perďochová s Amélií, Marie Lioliu Murová s Mariou, Gabriela Závodská se Stellou, Julie Bittner s Jasmínou, Kateřina Friess s Viktorií a Markéta Jelínková se Stelou.
Náročné to měli v nemocnici nejen rodičky. Lékařka gynekologicko-porodního oddělení Renata Kupková přiznala, že těžká to byla situace hlavně z pohledu psychiky.
„Na druhou stranu bylo všech těch osm porodů bylo bez komplikací. Nebyl žádný císařský řez, nebyla žádná akutní komplikace, kvůli které bychom museli operačně zasahovat,“ poznamenala.
I po roce ale kvituje, jak náročná doba kolektiv stmelila. „Pracovali jsme jako jeden tým, ať už sesterský, pomocný nebo lékařský personál včetně toho z novorozeneckého oddělení,“ zmínila.
Dodala, že hlavní bylo, aby maminky cítily maximálně pozitivní atmosféru a aby porod psychicky zvládly. „A to se nám, myslím, povedlo. Máme tady krásných osm holčiček,“ pousmála se Kupková.
A proč se během povodně nenarodil ani jeden kluk? „Souhra náhod? Mělo to tak prostě být,“ uzavřela lékařka.
