Hlavní obsah

Gender není móda. Sloupek Táni Zabloudilové

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Tvůrci filmu Úsvit by mohli dávat lekce, jak obohatit veřejnou debatu o důležité téma. Ať už jde o to, že se hlavní postava, manželka prvorepublikového ředitele továrny, i její okolí ocitnou v situaci, kdy jsou konfrontované s existencí intersexuality – postaru bychom řekli hermafroditismu. Anebo o otevřenost, s jakou se český dobový snímek s detektivní zápletkou zabývá tématem nejednoznačné genderové identity.

Trailer k filmu ÚsvitVideo: 2media

 
Článek

A kritička Mirka Spáčilová se hned nechala nachytat – ve své recenzi označila téma filmu Matěje Chlupáčka za „módní“. Právě dobové zasazení nás přitom upozorňuje na to, že ve společnosti vždy existovali lidé, kteří svou genderovou identitu vnímali jinak, než jak byli okolím čteni. Součástí společnosti vždy byli i intersex lidé. „Prostě se narodí a je jedno, v jaké době žijí,“ upozornila kritičku na sociálních sítích trans žena Lenka Králová.

Považovat genderové téma za módní znamená do určité míry ignorovat realitu. Spíše než že by bylo trendy, má dnes konečně naši pozornost. Poprvé je možné o něm veřejně mluvit, a dokonce jej postavit do centra mainstreamového filmu. Znamená to, že je módní? Byla i ženská otázka v době bojů za volební právo módním tématem? Nebo homosexualita, když se o ní rozpoutala společenská debata vedoucí k postupné dekriminalizaci?

Na kulturní války jsem připravený, říká režisér Matěj Chlupáček

SALON

Ještě o pár týdnů dříve se u nás v kinech objevil snímek #annaismissing, kde je poprvé v historii české kinematografie nebinární postava. Jmenuje se Robin, používá mužský rod a je partnerem hlavní hrdinky, studentky Niny. Film Pavla Soukupa se rozhodl příliš neřešit, jak to Robin se svou identitou má, nerozebírat, jak se narodil, proč je nebinární a jaký to má celé smysl. Prostě ho nechává být tak, jak být chce. Autoři tím dali najevo, že existence nebinárních lidí je pro ně normální a není třeba se nad ní příliš pozastavovat.

Pro část diváků to může být nepochybně a pochopitelně matoucí – například proto, že se s nikým nebinárním ve svém životě nesetkali. Zmatení a nesouhlas s autorskou volbou ale opět projevovali i kritici. Někteří Robina správně označili za nebinární postavu, objevily se ale také texty, které jej označují za „chlapeckou kamarádku“, popřípadě mají postavu za „neústrojnou“ a splnila by podle nich „účel i jako kamarádka“.

Nejenže příliš nedává smysl radit tvůrcům už hotového filmu. Autoři kritických textů si nechali ujít příležitost je ocenit. Přinášet nové perspektivy na staré věci není jen něco, co prospívá veřejné debatě; prospívá to i stále dost konzervativní české kinematografii.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám