Hlavní obsah

Jak jsem potkal Belmonda. S doutníkem a kohoutem na ragby

7. 9. 2021, 9:26
Právo, Milan Flanderka

Bylo to začátkem sedmdesátých let, když jsem byl jako mladý sportovní novinář na juniorském hokejovém turnaji Družby v rumunském Galati. Vracel jsem se přes Bukurešť a kolegové z deníku Sportul mi nabídli, jestli se s nimi nechci zajít před odletem podívat na ragbyový trhák. Rumuni totiž hráli s Francií.

Foto: Profimedia.cz

Jean-Paul Belmondo na fotografii z roku 1970

Článek

Stadion nabitý desetitisíci diváky k prasknutí, novinářská místa byla hned vedle lóže pro čestné hosty. Najednou koukám, do té lóže nakráčel Jean-Paul Belmondo. V kožené bundičce, s šálou ve francouzských barvách, v puse dlouhatánský doutník. A pod paží živého kohouta. Asi toho galského.

Zemřel Jean-Paul Belmondo

Kultura

Váš hokej? Paráda!

Pár minut jsem si dodával odvahu, pak jsem se zvedl a přešel k němu několik metrů. Nikdo mě nezastavil, neodstrčil. Tak jsem se představil a anglicky se zeptal, jestli mu mohu položit dvě otázky. Neposlal mě do háje, rozesmál se a řekl: „To jsem nevěděl, že v Československu je ragby tak populární, že na něj jezdíte až do Rumunska…“

Vysvětlil jsem mu, že jsem tu byl na hokeji a na ragbyový zápas jsem zavítal náhodou. Okamžitě se rozzářil: „Hokej. Viděl jsem vaše mužstvo na olympiádě v Grenoblu, to byla paráda. Ragby asi moc neumíte, ale hokej, to ano!“

Navždy zůstane Mužem z Acapulca, vzpomínají osobnosti na Belmonda

Kultura

„Takže na váš vztah ke sportu se už ani ptát nemusím,“ zeptal jsem se. „Ne, to ne. Sportem žiju. Denně trénuju, nenechávám se zastupovat kas­kadéry. Lyžuju, bruslím, i když na bruslích vypadám jako klaun,“ rozesmál se.

Asi minutu jsme si ještě takhle povídali, ale to už nastupovali ragbyoví borci na trávník. Belmondo se mi omluvil, podal ruku a rozloučil se. Pak se postavil, zvedl nad hlavu kohouta a začal cosi oslavného halekat. Před téměř padesáti lety jsem to rychle sepsal a nadiktoval do Prahy. V redakci mi moc nevěřili, až jim kolegové z Rumunska potvrdili, že to tak bylo. Jedna z nejzářivějších filmových hvězd si beze všeho povídala s mladičkým redaktorem z Československa, které tehdy v ragby nic neznamenalo. Tak jsem poznal Jeana-Paula Belmonda. Bezprostředního, srdečného chlapa.

Belmondův syn natočil o svém slavném otci dokumentVideo: ATLANTIS Entertainment CZ

Reklama

Související témata:

Výběr článků