Článek
Již 17. března odehraje první výroční koncert v Úmyslovicích, na který si pozvala spřízněné kapely Telegraf a Alžběta. Následně ji 21. dubna čeká druhý v Kolíně, kde ji hudebně podpoří Seven a Iras. Na oba koncerty se chystají i všichni bývalí členové, takže to budou zcela výjimečné akce.
Zpěvák Ondra Marek je v sestavě Roxoru od roku 1996. „Nejprve to byla jenom roční epizoda. Potom se náš kytarista Dan Reissaus pořezal na prstech motorovu pilou a deset let jsme kvůli tomu stáli. V roce 2007 oslavovala spřízněná kapela Telegraf třicet let a řekla nám, že by byla ráda, kdybychom na výročním koncertě vystoupili. Souhlasili jsme a mysleli si, že půjde jenom o jeden koncert. Jenomže pak se přidal další, potom další a jsme tu dodnes,“ říká.
Třicetiny své skupiny považuje za neuvěřitelné. „Když jsem začínal s muzikou, nikdy by mě nenapadlo, že někdy s nějakou kapelou oslavím třicet let na scéně. Deset roků činnosti nám připadalo skoro jako maximum,“ usmívá se.
Roxor má na kontě čtyři řadová alba, z nichž vybral devatenáct kousků pro aktuální bestofku. „My v kapele jsme si vybrali písně, které se nám nejvíc líbí. Zeptali jsme se také několika skalních fanoušků a přidali další tak, abychom využili hrací dobu nosičů,“ vysvětluje Marek.
Mezi skladbami na výběrovce je i největší kapelní hit Tvoje tvář. Na YouTube má klip k němu téměř 250 tisíc zhlédnutí, přitom text pro píseň napsal Marek původně pro kapelu Straton, kde hrál zpočátku nymburský metalový dorost právě písničky Roxoru.
„Když se pak klukům kapela rozpadla, vzali jsme si ji do repertoáru, protože nám přišla povedená. A jak je vidět, nespletli jsme se,“ přiblížil Marek okolnosti vzniku úspěšné skladby.
„Refrén písně Království samoty mě napadl ve chvíli, kdy jsem doma uklízel ve své sbírce cédéček. Najednou jsem si ho začal pobrukovat, potom jsem si rovnou vymyslel text a základ skladby byl hotový. Následně se mi zdálo, že jsem tu melodii musel podvědomě někomu ukrást, protože mě to napadlo takhle komplet hrozně rychle. Obvolal jsem tedy pár kámošů a zeptal se jich, jestli jim není povědomá. Všichni mi řekli, že není, a tak jsme ji dodělali a vznikla naše skladba,“ vzpomíná Marek.
Na koncerty Roxoru dnes nechodí pouze vrstevníci členů kapely a kamarádi. V publiku se objevují i mladí lidé, a to i přes to, že už v polovině devadesátých let skupina ustoupila od hraní na tanečních zábavách a začala se věnovat pouze koncertům. V repertoáru aktuálně nemá ani jednu převzatou skladbu.
„Naše písničky nejsou z těch, které by obrátily svět naruby. Jsou to ale pěkné, přímočaré a melodické pecky, na které mají největší vliv rock a metal osmdesátých let. Vždycky, když jsme zkusili udělat nějakou jinou, nějaký experiment, dopadlo to špatně. Žádnou zpočátku takhle pojatou skladbu jsme při skládání nedokončili, protože nás to prostě nebavilo. Nikdy jsme ani takovou, která by nám úplně pocitově neseděla, nehráli na koncertech,“ přiznává Marek.
Kromě dvou výročních koncertů hodlá Roxor připomínat své třicetiny po celý rok. Následně se vrhne na skládání nových písniček, některé už jsou prý hotové. „Jsme dobrá parta, baví nás spolu hrát a baví nás spolu být. Myslím si, že to je základ pro to, abychom spolu i po tak dlouhé době dokázali koncertovat. Prožili jsme rokenrolový život, a i když dnes už třeba z koncertů víc spěcháme domů, abychom byli s rodinami a fit pro svá povolání, pořád je to skvělé. Navíc mám pocit, že muzikanti nestárnou,“ uzavírá Marek.