Rekordní Colours si udržely vysokou laťku kvality

Aktuální počet návštěvníků je 40 777, řekl po poledni mluvčí Colours Jiří Sedlák. Jeho ředitelka Zlata Holušová dodala, že jde o unikátní návštěvníky. Podle pořadatelů už počet během neděle výrazně nevzroste, protože jednodenní vstupenky si lidé kupovali především na pátek a sobotu, kdy na Colours vystoupili ZAZ [celá zpráva] a Robert Plant.[celá zpráva]

„Dosáhli jsme hranice středně velkého festivalu,“ uvedla Holušová, která to brala v rámci evropských festivalů. V dohledné době neplánuje jeho další zvětšování: „Nemáme za cíl mít padesát tisíc diváků, chceme, aby se festival stal kulturním středobodem července v České republice.“

Možnosti dalšího růstu ale nevyloučila: „Součinnost s Dolními Vítkovicemi je ohromná.“ Nyní se ale pořadatelé míní soustředit na zlepšování doprovodných aktivit a menších scén.

Samotný areál má v současné době kapacitu 40 000 diváků v jednom okamžiku, zřejmě by ale nebyl problém jít na 45 000, dodal Sedlák.

Vysoký počet návštěvníků zřejmě pomohl festivalu, aby se nedostal do finančních problémů, protože doplatil na loňskou intervenci České národní banky a úpravu kurzu koruny vůči euru, což podle Holušové představovalo ztrátu tří miliónů.

Ředitelka dodala, že to nebyl jediný problém, protože Colours ztratili jednoho z partnerů. „Doufám, že se festival netopí v dluzích,“ řekla Holušová s nadsázkou. Ještě nemá konečné vyúčtování.

Počet diváků se navzdory nadstandardní péči organizátorů místy projevil negativně. Diváci, kteří přišli na hlavní hvězdy, občas nemají zájem o vystoupení jiných interpretů a nesledují je. „To probíhá i jinde, na to je hudba Emilíany Torrini příliš subtilní,“ uvedla Holušová k jejímu případu.

Festivalu se zatím navzdory růstu daří vyvažovat dramaturgii. Citlivě vybírá hlavní hvězdy, což platí jak o ZAZ, která v průběhu let vyrostla, tak zejména o Robertu Plantovi, jenž se se skupinou The Sensational Space Shifters dostal na další vrchol kariéry. I u velkých jmen klade důraz na kvalitu.

Stále ale zůstává prostor i pro méně známé zajímavé kapely. Holušová nezapírá svou lásku k etnické hudbě, takže nadále nechybí hvězdy world music, jako je především Angélique Kidjo, ale zve i představitele root music, jako je sbor korsické polyfonie Lo Cór de la Plana, italský ženský šraml Assurd nebo turecké Taksim Trio. Pozvala i Slima Cessnu, který dává novou podobu country podobně, jako to Plant dělá s rockem. Nebo Seasick Steva, která se jako beatnický hobo toulal po Americe a hrál na všechno, co mu přišlo pod ruku.

Obohacení přinesla i neděle, Jupiter & Okwes Intl. nabídl syrový afrobeat z Kinshasy s fascinujícím pletivem kytarových linek nad hybným rytmem. Zvuk kapely ještě nebyl příliš přizpůsoben uchu neafrického posluchače. Příjemná je i electrocumbrie Argentinky La Yegros  s perkusemi a akordeonem i svižná australská elektrická country Graveyard Train, stejně jako syrový punkem řízlý městský folklór The Great Malarkey a latinou, tangem a šansonem ovlivněné písničkářství Rupy s April Fishes.

Trošku méně působiví byli v rámci celého festivalu rockoví romantici a postrockové kapely, pro které je festival možná až příliš velký a v Ostravě nezáří, tak jako by svítili jinde, což je třeba případ MGMT nebo Trentemöllera. Výjimkou byli The National, kteří sice jsou melancholičtí, ale naživo dopředu vystupovalo jejich písničkářství a snaha vyhnout se monotónnosti. Aranžmá kořenily dechy a kapela dokázala v patřičných chvílích patřičně přidat na důrazu. Zpěvák navíc skvěle komunikoval s publikem, v závěru jím prošel a zvukaři za ním museli nést desítky metrů kabelu.

Ne úplně přesvědčivý byl písničkář John Butler, výborný kytarista, jehož hře ale chyběla větší sevřenost, aby písničky více vynikly. Švédští Goat byli jen o show.

Jediné, co lze letošnímu ročníku vytknout, je absence důraznější alternativní kapely, jako byli loni Tomahawk, i když prostor dostal syrový jazzrock Guillauma Perreta. Festival takových kvalit by měl pomýšlet na některý z projektů Johna Zorna. [celá zpráva]

Také chyběli představitelé soudobé hudby, jako byli před lety Kronos Quartet, Michael Nyman či Portico Quartet, i když v sobotu se představil Ólafur Arnalds a Iarla O´Lionáird.