Článek
Okolí Domu kultury města Ostravy se změnilo ve staveniště. Co se tam teď děje a co se děje uvnitř budovy?
Práce na projektu se dělí na dvě fáze, tedy přípravu území a pak samotnou rekonstrukci Domu kultury jako chráněné kulturní památky a přístavbu koncertního sálu. Nyní probíhá zmíněná příprava území, provádějí se vrty pro budoucí geotermální vytápění komplexu, připravuje se realizace vodohospodářských objektů či kanalizace. Budova je zcela vyklizena, jsou například demontovány i varhany. Současně běží výběrové řízení na zhotovitele stavby – tedy rekonstrukce Domu kultury a přístavby koncertního sálu. Termín pro podání přihlášek je do 5. října a po vyhodnocení budeme znát i detailní rozpočet.
Nehrozí, že se nakonec náklady vyšplhají výš, než se dosud uvažovalo? Navíc se někteří politici netají tím, že by se měl projekt přehodnotit, protože je podle nich moc drahý…
Rozpočet projektu byl, myslím, velmi realisticky připraven už v rámci projektové dokumentace. Co se týče financování, je město, dle všeho, dobře připraveno. Máme jedinečnou a nejspíš neopakovatelnou možnost financování stavby hned z několika externích zdrojů. Na koncertní sál si město spoří ve zvláštním fondu již od roku 2017. Moravskoslezský kraj se podílí sumou ve výši 300 milionů. Stát přispívá sumou 600 milionů. Dále je zde několik dotačních programů, včetně zdrojů z Evropské unie. Objektivně se již dříve vedení města zabývalo přípravou projektu i zajištěním financování zodpovědně.
Fakt nemáte signály z vedení města, které by vás znepokojovaly a které by hovořily o tom, že zahájení rekonstrukce v příštím roce je ohroženo?
V tuto chvíli se opravdu čeká na výsledky tendru, ze kterého vyplyne i rozpočet. Signály přímo od vedení města jsou takové, že ve chvíli, kdy soutěž potvrdí předpokládanou cenu a neproběhne žádné dramatické navýšení nákladů, je město připraveno s realizací opravdu začít. I když lze vnímat, že shoda napříč vedením města není nyní, za současného vedení, příliš jednoznačná. Domnívám se, že případné rozhodnutí nerealizovat tuto stavbu by bylo pro Ostravu fatální!
Projekt koncertního sálu má přesto řadu odpůrců. Když pomineme kritiku samotného návrhu, řada lidí zpochybňuje i budoucí využitelnost. Vy hovoříte o odhadu návštěvnosti kolem půl milionů diváků ročně. Z čeho vycházíte?
Vycházíme ze studie proveditelnosti, kterou si město nechalo vypracovat, ale i z konkrétních zkušeností. Dosavadní návštěvnost Domu kultury před rekonstrukcí byla 300 tisíc lidí ročně. Je třeba zdůraznit, že nejde jen o koncerty vážné hudby, ale Dům kultury je multifunkční budova sloužící ke kulturní obsluze Ostravy a vlastně i celého kraje. Potřeba tohoto prostoru se naplno ukázala už před rokem, kdy byl kvůli plánované rekonstrukci uzavřen. Takže nejde jen o Janáčkovu filharmonii, ale i řadu dalších akcí, které se teď nemají kde konat, například orchestry v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka jsou nuceny hrát po různých kulturních domech, které nemají ani patřičnou akustiku, ani kapacitu. Tady se naprosto jasně ukazuje, jak nám větší prostory tohoto typu v Ostravě chybí. Dělat koncerty špičkových orchestrů pro 500 lidí je prostě ekonomicky absolutně nerentabilní. Bavíme se přitom nejen o koncertním sále, ale o dalších několika sálech různých rozměrů, které existovaly i doteď a byly velmi intenzivně využívány. O tohle všechno jsme uzavřením Domu kultury přišli, tohle vše teď v Ostravě postrádáme.
Příkladem pro Ostravu může být koncertní sál v Katovicích, tedy ve městě podobné velikosti. Ten sál je aktuálně maximálně vytížen a zdejší symfonický orchestr zaznamenal po jeho otevření razantní nárůst návštěvnosti. Lze očekávat něco podobného i v Ostravě?
Je to přesně tak, jak říkáte. Zkušenosti nejen z Polska ukazují, jak zásadně nová kulturní infrastruktura proměňuje kvalitu života ve městě. Přiznejme si upřímně, že kulturní infrastruktura tohoto typu neexistuje nejen v Ostravě, ale v České republice vůbec, Prahu nevyjímaje. V tomhle ohledu je Polsko daleko před námi. Právě v Katovicích se ukázalo, jak lidé vážnou hudbu začnou vnímat úplně jinak, když vidí, že se jí věnuje taková péče a úsilí. Získáme-li kvalitní koncertní sál a zázemí, je to výrazný argument pro to, aby se do Ostravy rozhodli přijet i opravdu špičkoví umělci. V řadě oblastí jsme doposud byli limitováni, mluvím teď hlavně o hostování skutečně světových dirigentských špiček a světových orchestrů. Když se takoví umělci rozhodují, zda budou hrát v Ostravě, nebo v Paříži, není to pro ně jen otázka peněz, protože honorář dostanou pravděpodobně stejný. Klíčovým faktorem, který jejich rozhodnutí ovlivní, je adekvátní prostor a akustika koncertního sálu, což má také vliv na výsledek jejich práce.
Podobně hovoří i pořadatelé různých festivalů, který vědí, že některé orchestry do Ostravy prostě nedostanou.
Ano, je to tak. Třeba Vídeňská filharmonie do Ostravy nepřijede, dokud jí nenabídneme zmíněný adekvátní prostor.
A do nového sálu určitě přijede?
Jsem o tom přesvědčen. Dokonce máme k dispozici písemnou deklaraci potenciální spolupráce. Takže skutečně nebude existovat jediná překážka, abychom v Ostravě hostili i ty nejvíce renomované orchestry světa. Dokazují to tzv. Letters of Intent, tedy písemné dohody o společném záměru, které máme od desítek významných osobností a orchestrů.
Jsme na prahu nové sezony Janáčkovy filharmonie. Bude to už druhá sezona v provizoriu kina Vesmír. Jak hodnotíte uplynulou sezonu, zejména co se týče nálady publika? Jsou lidé smířeni s tím, že to musí těch pár let vydržet?
Mám na to dva pohledy, které jsou zdánlivě protikladné. Začnu tím negativním. Jde opravdu o provizorium, které nás v řadě ohledů limituje. V kině Vesmír je malé pódium, kam se orchestr v plném počtu nevejde, takže zde nemůžeme provést kupříkladu žádnou Mahlerovu symfonii ani žádné oratorium se sborem. Ten prostor by to ani neunesl zvukově. Další problém je kapacita. Je zde jen 500 míst, což zdaleka nemůže uspokojit poptávku veřejnosti. Některé koncerty hrajeme nadvakrát, a přesto jsou vyprodané. Lidé si nemůžou dát o pauze koncertu občerstvení, protože ten prostor tolik lidí prostě nepojme. Koncerty tak ztrácejí i určitý společenský aspekt. A to nemluvím o zázemí pro orchestr. Na druhé straně jsou ale i pozitiva. Ať už jde o relativně hladký průběh celého stěhování orchestru i managementu, či především pozitivní reakce publika. Všichni vědí, proč se tak děje, vědí, že opouštíme Dům kultury, aby se zrekonstruoval a aby se postavil nový koncertní sál. Tuto vizi publikum přijímá s pochopením. Čtyři roky v provizoriu se dají přežít, ale nedokáži si představit, že by to mělo být výrazně déle.
Neumíte si představit situaci, že vedení města přistoupí k levnější variantě, která bude spočívat pouze v opravě Domu kultury s tím, že filharmonie by se vrátila do původního, již opraveného sálu?
Nikoliv, žádný plán B neexistuje a ani existovat nemůže. Aktuální stav je výsledkem pěti až šesti let práce a dlouhodobého konsensu. Na rekonstrukci bez přístavby, jen v původních prostorách Domu kultury, neexistuje žádný projekt, muselo by se začít od začátku, jenže pak se nebavíme o čtyřech ani pěti letech provizoria, ale minimálně o dalších deseti letech. Tuto možnost si vůbec nepřipouštím. Byla by to zmařená šance posunout Ostravu dál, a to minimálně na dobu několika generací. Potenciál Ostravy, o kterém všichni víme a který se v Ostravě v posledních desetiletích nahromadil, by možná už nikdy nemohl být naplněn. Ostrava by tak nevratně přišla o těžko nahraditelný prvek v rozvoji své infrastruktury. A to nemluvíme o enormní finanční ztrátě za dosavadní práce na projektu. Ale zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se tak mělo stát.