RECENZE: V Hladovém hrobu Rowlingová zapomněla na napětí

Hladový hrob je detektivka, kterou napsal Robert Galbraith. Je to umělecký pseudonym britské spisovatelky J. K. Rowlingové, mimo jiné autorky ságy o Harrym Potterovi.

Jde o sedmý případ soukromých detektivů Cormorana Strika a Robin Ellacottové. Prvně jmenovaný přišel o část dolní končetiny a miluje Robin, ona tak nějak miluje jeho, ale žije s jiným mužem, který se v zásadě hodí oběma. Je totiž policista a jeho informace obvykle soukromým detektivům přicházejí vhod.

V tomto rozložení sil dostali dva prvně jmenovaní zakázku týkající se působení mladého muže v náboženské sektě.

Galbraith (tedy Rowlingová) je dobrý stylista a vypravěč. Přestože je Hladový hrob rozepsaný na tolika stránkách, nesklouzává k pasážím, které jsou otravné a nudné. Když už se náznak objeví, je to obvykle jen na okamžik. Vyprávění plyne, rozuzlení se pomalu blíží a Galbraith na cestě k němu neopomene nic podstatného i nepodstatného.

Zatímco jiný autor by rozpravy dvou či více osob zachytil v elegantní zkratce, tedy jen to podstatné z nich, Galbraith vypíše vše, od pozdravu po rozloučení. Je to jeho styl, a upřímně řečeno s ním dobře nakládá. Razantnější zásah redaktora by nicméně knize spíše prospěl.

Dlouhé vyprávění a dialogy sice od čtenáře vyžadují pozornost v tom, aby se neztratil v návalu jmen postav, více už ale nechtějí. Vše je jasné, přehledné a na stránkách knihy není okamžik, o němž bychom mohli bez debat napsat, že je zásadně vzrušující a mění tempo příběhu.

A to sekta říkající si Univerzální humanitární církev, o které Hladový hrob je, lidmi, kteří se k ní dobrovolně přidali, manipuluje a ovládá je, stejně tak trestá. Robin Ellacottové se do ní sice podařilo proniknout, ale přímo na místě jen tu a tam něco pokazila, tu a tam jí nepřálo štěstí a kromě jednoho protivného potrestání se jí prakticky nic moc nad rámec očekávaného rizika nestalo, respektive pokaždé z blížícího se problému vyklouzla.

Hladový hrob je klasická britská detektivka. Je vlídná, srozumitelná, sleduje i souběžně vyšetřované případy a je jen lehounce vtipná. Vedle hlavní zápletky je v ní trocha lásky, trocha zklamání, trocha překvapení. Celkově ale postrádá aspekty, které by z ní dělaly nadstandardně dobrou žánrovou knihu.