Článek
Však se také nálada brzy proměnila v atmosféru koncertu v plném rockovém klubu. Byla vřelá, kontaktní a emotivní.
Slipknot, kteří vystupovali v neodmyslitelných tmavých „pracovních“ oděvech a maskách, přivezli do Prahy skladby, které na koncertě zaznít musely, ty, jež zaznít měly, a také jednu premiéru.
Bylo jí první koncertní uvedení písně The Dying Song (Time To Sing), nedávno vydaného singlu z alba The End, So Far, které se na trh dostane poslední letošní zářijový den. Byl to dárek pro české publikum, pocta z nejvyšších.
Kytarista Jim Root má v kapele číslo 4.
Vpředu baskytarista skupiny Slipknot Alessandro Venturella, za ním klávesista Craig Jones.
Hned na úvod Slipknot skladbou Disasterpiece připomněli své slavné druhé album Iowa (2001). Předcházelo jí dramatické intro vrcholící nekompromisním nástupem kapely.
Od té chvíle pak nabíral koncert s každým dalším okamžikem obrátky bez toho, že by se na chvíli někdo unavil či se něco zadrhlo.
Vrcholný nápor živelné energie nastal při první přídavkové People=Shit (rovněž z alba Iowa). Nálada v hale už byla absolutně pospolitá, kapela i diváci byli v euforickém varu, vše tedy bylo tak, jak by to na konci každého rockového či metalového koncertu mělo být.
Koncert skupiny Slipknot byl velmi divoký.
Slipknot hráli v poněkud industriálním prostředí.
Slipknot, kteří ani nepoužili obrazovky se záběry na detailní dění na pódiu a celou svou vizuální show nabízeli v klasickém divadelním balení bez příkras, odehráli i koncert pořádně hlasitý. A ve fanoušcích zanechali mnoho emocí.
| Slipknot |
|---|
| O2 arena, Praha, 28. července |
Celkové hodnocení: 90 %