Článek
Na Crazy World Tour se obrací ke svým hitům. Její vystoupení trvalo hodinu a čtyřicet minut a zazněly na něm skladby, na které publikum Scorpions vždy čeká. Ať už to jsou Wind Of Change, Blackout, Tease Me Please Me, Big City Nights, Still Loving You nebo akustická verze Send Me An Angel. A kdyby si muzikanti odpustili mnohdy předlouhé závěry písní, v uvedeném čase mohli zahrát klidně dvě tři navíc a nikdo by se nezlobil.
Hannoverská formace patří k těm několika, které už v minulosti ohlásily své poslední turné. Je ale dobře, že vydržela i pro další koncertní série. Od první chvíle, i přes rovnající se zvuk v hale, totiž působila na pódiu nesmírně zkušeně, a přitom vřele, nikoli rutinně. Její projev byl živelný a energický.
Koncertní program byl sestaven tak, aby zpěvák Klaus Meine mohl nechat své hlasivky tu a tam odpočinout, proto často docházelo na pasáže ryze instrumentální. K téhle kapele však vzhledem k její třiapadesátileté historii patří, jakkoli jsou dnes archaické.
Rudolf Schenker a Matthias Jabs se střídali v kytarových sólech, přičemž oba poctivě dávali celku i obyčejný akordový doprovod. Baskytarista Pawel Maciwoda se na pódiu tolik nepředváděl, zato bubeník Mikkey Dee dokazoval svůj instrumentální um vždy, kdy to jen trochu šlo.
Jeho zářné chvíle se dostavily v samotném závěru základního setu, když byl z vyššího patra velkého pódia s celou soupravou vyzdvižen ještě výš a za doprovodu hry světel předvedl poctivé bubenické sólo. Pravda, přišlo v momentě, kdy měl koncert fakticky gradovat v sérii nejsilnějších písní, neboť se blížil ke svému závěru. Bubeníkův výkon byl přesto mimořádný, a v závěru se po každém jeho úderu objevil na obrovské zadní projekční stěně obal jedné desky kapely.
Meine ze svého charizmatického hlasu po mnoha letech na scéně ztratil trochu drajvu, přesto v něm uchoval dávku osobitosti. Jak už bylo zmíněno, odpočívat od zpěvu během večera občas musel, a tak kromě toho, že při instrumentálních rejdech svých kolegů odbíhal do zákulisí, nechával poměrně často zpívat celé pasáže skladeb diváky. Ti to samozřejmě dělali poctivě a s úctou, přesto jistě spíše chtěli slyšet typický Meineho hlas, a ne často velmi falešně pějící majitele vstupenek ve svém okolí.
Všechno ale dopadlo dobře, Scorpions předali to, co předat měli. Je to pravověrná rocková kapela, která vedle naprosté profesionality disponuje ještě pořádnou dávkou interpretační jistoty a nadhledu. Její ostravský koncert patřil k těm, na něž se bude vzpomínat jako na dobré. I proto, že na něm zazněly hity, které fanoušci milují, a také kvůli tomu, že jej odehrála kapela, jež psala rockovou historii.
Scorpions
Ostravar Arena, Ostrava, 6. června
Celkové hodnocení: 75 %
Může se vám hodit na službě Zboží.cz: