Hlavní obsah

RECENZE: Schodiště se s chlapskými úvahami vrátilo domů

19. 1. 2020, 7:10
Právo, Jaroslav Špulák

Písničky kapely Schodiště působí na první poslech vesele. Dáno je to jejich hudebním ztvárněním postaveným z velké části na melodických liniích odehraných akordeonem či klarinetem. A mnohé z nich také veselé jsou.

Foto: archiv kapely

Skupina Schodiště má novou desku.

Článek

Nové album Kupředu! nicméně skromně podotýká, že v některých je vtisknutá (a v minulosti byla) i vážnější, či dokonce melancholická nota. Zakotvena byla a je v textech, které u každé skladby vytvářejí poctivých padesát procent síly. Schodiště je totiž kapela, jejíž texty stojí za to nejen slyšet, ale též si je přečíst v bookletu. Hudbu totiž smysluplně provázejí a někdy i nesou (Kupředu!, Don Kichot, Vyhlídkový let).

Většinu jich napsal akordeonista Miroslav Klíma. Je básník a podobně přistupuje k písňovým textům. Témata uchopil tak, aby byla řečena srozumitelně, takže je vždy jisté, o co ve které písničce jde. Současně jim s radostí a uměleckým zadostiučiněním vtiskl básnivost a neopomněl v nich tu a tam skrýt narážky a vtípky, které se zjeví třeba až v okamžiku, kdy posluchač slyší písničku opakovaně.

Foto: Galen

Booklet alba Kupředu!

Hlavním tématem nového alba je mužské dospívání. V textech jsou zachyceny prožité okamžiky i pocity, jež ho provázejí, s nimi i hořkost, která se dere na povrch kvůli uvědomění si, že jde o neodvratný proces. Často je nicméně to konstatování plné nadsázky a vzdoru, kapela se v něm neutápí. A na albu samozřejmě nechybějí ani jiná témata.

V první polovině nultých let se skupina jmenovala Nahoru po schodišti dolů band a podařilo se jí dosíci nejvýraznějších úspěchů ve své kariéře. Tehdy se zapsala do povědomí svým charakteristickým zvukem, který na nové desce opět prezentuje v plné síle. Tvoří ho zejména již vzpomenuté melodické linky hrané na akordeon či klarinet a také nezaměnitelná barva hlasu zpěváka a kytaristy Martina Krajíčka.

Na albu jim sekundují hra saxofonu a kytarové stopy, které nemají tendenci jakkoli se vyvyšovat nad to charakteristické, spíše funkčně doplňují celé zvukové spektrum, kterým Schodiště díky bohatému nástrojovému obsazení disponuje. Všechno to spolu souzní, konečný zvuk kapely je sice nepříliš moderní, leč hutný a plný.

A také přátelský a vlídný, protože nenese výrazné agresivní prvky. Ve výsledku je poslech nového alba příjemným zážitkem, ze kterého si posluchač, byť na něho nedopadá smršť hitů, odnese v hlavě několik podařených melodických linek, třeba jako pobídku do dalších, lepších životních kroků.

RECENZE: Robin Mood má talent, který je dobré prohlubovat

Kultura
Schodiště: Kupředu!
Galen, 43:13

Hodnocení: 70 %

Může se vám hodit na Zboží.cz:

Reklama

Související témata:

Výběr článků