Hlavní obsah

RECENZE: Kapela Mig 21 nadále nastoluje atmosféru a zlepšuje náladu

Právo, Jaroslav Špulák

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

24. 9. 2021, 10:52

Byť je pražská skupina Mig 21 na scéně od roku 1998, vydává teprve páté řadové album. Nachází se už totiž v časech, kdy s jejich emisemi nespěchá a nechává písničky, které chce posluchačům předložit, v klidu se narodit a patřičně uzrát.

Článek

Když začala vydávat alba, nabídla rovnou tři v krátkém čase. V letech 2001 až 2004 to byla Snadné je žít, Udělalo se nám jasno a Pop Pop Pop. Potom počkala deset let na čtvrtou desku nazvanou Album, v mezičase naservírovala bestofku i živou nahrávku s Lelek Orchestra a pátou řadovku přidává nyní, po sedmi letech. Jmenuje se Džus noci a nabízí tucet písniček.

Pokud jde o hudební a textovou filozofii kapely, zůstala v zásadě stejná. Nenápadně nicméně přibyly hráčské prvky spojené s přirozenou muzikantskou a skladatelskou chutí dát skladbám více než tradiční písňovou strukturu. Hezké oživení tedy nesou okamžiky, kdy se rozehrají dechové nástroje či přidá piano, povedená je třeba vokální gradace ve skladbě Hádej, co žena žádá, šťastná byla volba zpívajících hostů.

Mig 21 je nadále formace, která nabízí v zásadě obyčejné poprockové písničky se zvláštním kouzlem. Toto spojení tvoří její zvuk, přátelský, milý a vstřícný. Na koncertech se pak proměňuje v živelný, neboť tam albové verze skladeb dostanou další jiskru a energii, které jim přirozeně sluší.

Týká se to i nového alba. Písničky na něm jsou bytostně studiové. Jsou zachyceny bezchybně, každý zvuk v nich je čitelný, jasné jsou gradace i dynamika, text je srozumitelný, nicméně chybí onen energický kabaretní cejch, kterého kapela snadno dosahuje na koncertech.

Nové písničky Migu 21 mají vkusný melodický tah. Zpěvné refrény v nich tvůrci podpořili nápaditými slogany, čímž každé z nich umožnili, aby se v přízni posluchačů mohla usadit. Tato skupina nekalkuluje, netvoří cíleně pro posluchačské masy. Vybavena nadhledem, vzpomínkami i životními zkušenostmi zachycenými v textech si vyzývavě pohrává s hudbou i melodií, což je činění zábavné a patřičné.

Hravost je patrná třeba v písních Svádíš a Tykej mi, když v té první s migovským Jiřím Macháčkem zpívají Erika Stárková (má zajímavou barvu hlasu, jistotu, drajv i výraz) a Martha Issová, ve druhé v jeho dosahu excelují Matěj Ruppert a Radek Škarohlíd.

Vedle znamenitých hostujících zpěváků jsou patrné Macháčkovy výrazové i rozsahové rezervy. Tykej mi by klidně mohla být ukázkou toho, co všechno lze v písních Migu 21 s nadstandardní hlasovou výbavou podniknout. Takové závody ale nejsou pro kapelu tématem. Tím spíš, když právě Macháčkova barva hlasu opatřuje její zvuk puncem osobitosti.

Džus noci je příjemné album s vyrovnanými písněmi, z nichž bude spravedlivý čas vybírat ty, které přežijí do dalších let. Jak bylo naznačeno, u této skupiny je v podstatě jedno, která to bude. Ve svých skladbách především nastoluje atmosféru, zlepšuje náladu a dokáže přimět zpívat. To není málo.