RECENZE: Green Monster posunuli české psychobilly zase o kus dál na západ

Vůdce „Zelené příšery“ Radim „Cosmo“ Kosmák je zkušený muzikant, který ví, co chce, a hlavně také ví, jak vytčeného cíle dosáhnout. Má hodně naposloucháno, dostal za ta léta do ucha zvuk, který je pro psychobilly i temné country naprosto nezbytný a zásadní.

Když hovoříme o country, tak zapomeňte, prosím, na Fešáky a Jakuba Smolíka. Hovoříme o country, které dělal Muž v černém, tedy Johny Cash či Kris Kristofferson a jim podobní interpreti.

A psychobilly? Asi není náhodou, že se Green Monster potkávají na svých cestách s kapelami typu Demented Are Go nebo Mad Sin. Od těch se dá pochytit leccos o hudbě i životě.

Všechny tyto léty nabyté zkušenosti napěchovali nyní do dvanácti skladeb (z toho jsou dvě coververze) nového alba. Dominuje v nich zvonivá a přesto potemnělá kytara, drnčivý kontrabas a dusající bicí. Jednotlivé písně dokážou navodit tu správnou atmosféru vyprahlé pouště a jezdců z Bonanzy. Chvíli slyšíte skřípavě nostalgické country (Troubles), pak zas téměř punkobilly jízdu (Gargoil).

A tato dvě hudební východiska se po celou dobu poslechu desky proplétají a zápolí mezi sebou. Chvíli má navrch jeden styl a chvíli druhý. Ale není to na škodu, Green Monster dokázali vše spasovat do plně funkčního celku.

Když už mluvíme o té správné atmosféře – přispívá k ní i chraplavý Cosmův zpěv a správně zvolený, tedy anglický, jazyk. Nedokážu si představit, že by v úvodní skladbě Hellboy posluchač slyšel: „pekelný chlapec právě přichází z pekla“. To by znělo přinejmenším neuměle a infantilně. Když si ale vyslechnete zmíněný text v angličtině, zjistíte, že tam prostě pasuje.

O čem tedy texty pojednávají? Dá se říci, že zpracovávají klasické temné motivy pokleslých horrorů. Jsou plné pekla, záhrobních příšer, hřbitovů, krve a psů. Ale taky pin up holek, černého humoru a vtípků. Kapela prostě i tak zkažený svět bere s humorem.

Green Monster zatloukli novým albem další pevný hřebík do rakve své kariéry. Dokázali, že zvolený žánr umějí zahrát a taky ho podat s určitou noblesou a lehkostí. Škoda, že kapely téhle zajímavé klubové scény nebere naše odborná kritika stále vážně. Mám totiž dojem, že se právě na téhle scéně aktuálně něco pozitivního děje.