RECENZE: Franta mimozemšťan postrádá smysl i humor

Podle jeho slov ho k němu inspirovaly sci-fi filmy, na kterých vyrůstal. Rozhodl se umístit přistání mimozemšťana na pole u jihomoravské vesnice a natočit ho jako komedii. Mohlo by to být vtipné, kdyby to nebylo spíš smutné.

V úvodu film představuje mladého muže Blažeje (Filip Březina), který miluje vesmír a pozorování hvězd. Činí tak s dívkou, která by chtěla vleže na poli dělat něco úplně jiného, ale nevadí, od té chvíle se již ve filmu neobjeví. Poté se Blažej ocitne na (nevíme čí) svatbě, kde je shromážděna prakticky celá vesnice. Muži chlastají, ženy jim za to nadávají.

Na poli přistane mimozemšťan a vtělí se do jednoho z vesničanů, opilého Franty (Jakub Prachař), o kterém ostatní říkají, že je to „pořád takové dítě“. Ten se pak začne chovat jako větší blázen, než je celostátní průměr, a místo mluvení vydává skřeky.

Škobrtá a „vesele“ se motá vesnicí mezi postavami, které to ani moc nepřekvapuje, což lze vysvětlit tím, že je vesměs charakterizuje bezbřehá, ani trochu vtipná hloupost.

Totéž platí i pro agentku (Kateřina Marie Fialová) z brněnské pobočky CIA, která přijíždí hledat mimozemšťana, i pro jejího šéfa (Jiří Langmajer), jenž vstupuje na scénu v poslední části filmu jako vrchol dosavadní trapnosti.

Celý film je poskládán z většinou nudných skečů, v nichž se neděje nic jiného než to, že se jeho postavy potácejí plátnem, používají sponzorské výrobky, hádají se, perou a pronášejí otřepané vtipy na Brno nebo politiku („Máte tu bordel jak v Evropské unii“). A Blažej s agentkou stále hledají mimozemšťana.

Je s podivem, že se Havlíkovi podařilo pro takovou slátaninu, což muselo být zřejmé už u scénáře, vůbec sehnat producenty a do vedlejších rolí obsadit i herečky, jako jsou Petra Hřebíčková nebo Tereza Ramba. Jakub Prachař si možná své šaškování docela užil, ale tím hůř.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Kina