Hlavní obsah

RECENZE: Chytrá detektivka s hlasitými ambicemi

Právo, Klára Kolářová

Černohumorný thriller Mrtvol na tři hroby začíná originální zápletkou. Jason Getty zabil muže a zakopal ho u sebe na zahradě. Paralyzovaný hrůzou, horečnatý a zesláblý dlouho není schopen nic na svém pozemku dělat. Zároveň je ale posedlý myšlenkou, že právě neutěšený stav zahrady by sousedy mohl navést k tušení a následnému podezření.

Foto: nakladatelství Argo

Jamie Masonová: Mrtvol na tři hroby

Článek

A tak si Jason na venkovní práce najme firmu. Přísně jí vymezí prostor, kde se pohybovat, jenže jednoho dne za ním přijdou, že by měl asi něco vidět. Pracovníci firmy objevili dvě zakopaná těla. Ani jedno není to Jasonovo… Jeho příběh v knize doplňují osudy mladé ženy Leah, která přišla o snoubence, a nepříjemného Barta. Je jasné, že všichni jsou do vražd zapojení, ale jen u Jasona je vina jasná od první stránky, ačkoli později autorka Jamie Masonová poodkrývá některé polehčující okolnosti.

Příběh je spletitý, utahuje si z některých žánrových klišé (nepřítomnost telefonu ve chvíli, kdy je ho nutně zapotřebí) a dokáže udržet pozornost. Hlavním nedostatkem knihy je však formální stránka. Jako by se s narůstajícím počtem stránek snažila Masonová ukázat všechny stylistické figury, kterých je schopna.

Text je tak často přetížen snahou o co nejoriginálnější pojmenování, přirovnání. Budí to dojem, že v některých pasážích či kapitolách jde o příběh až v druhé řadě, což by pochopitelně nevadilo, kdyby od začátku autorka nedávala najevo, že jde o svižnou žánrovku.

Většina kapitol je navíc otevřena nějakou zevšeobecňující větou typu Většina nočních můr je ve své neuvěřitelnosti uvězněna jako v kleci, která dává pasáži atmosféru, nastiňuje, co se bude v příběhu řešit. Když se však tento postup stává pravidlem, jakýmsi vynuceným stylistickým cvičením, začne psaní klopýtat přes vlastní důmyslnost.

Na několikrát delší text, než kolik bylo dáno této recenzi, by vydala analýza neustálého zdůrazňování „filmovosti“ v knižních anotacích. Děje se tak i u Mrtvol na tři hroby, přičemž čtenář je nalákán na doslova filmové akční scény. Jako by takřka scénářově úsečné psaní v literatuře bylo něčím žádoucím, co nevyžaduje od čtenáře přílišné soustředění ani nároky.

Těch skutečně filmových scén v knize však ve skutečnosti moc není. Autorka pracuje s psychologií postav, snaží se dobrat pravých motivací jejich činů a zručně vykresluje jejich obavy, obsese a přání.

Často střídá vypravěče (část příběhu dokonce vypráví pes jednoho z policistů), což někdy lehce tříští soudržnost příběhu.

Přes všechny výtky jde o chytrý a zábavný thriller. Jen jeho ambice jsou někdy moc hlasité.

Jamie Masonová: Mrtvol na tři hroby
Argo, překlad Jitka Fialová, 329 stran, 348 korun.

Celkové hodnocení 70 %

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám