Hlavní obsah

Přízračný popis neodvratného konce rodiny

Právo, Jiří P. Kříž

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Divadlo Bez zábradlí se stává scénou Alice Nellis. Jsem na rozpacích. Je lepší režisérkou filmovou nebo divadelní? Její divadelní myšlení dokládají právě inscenace v Bez zábradlí. Schisgalova Láska, Shermanova Když tančila, a do třetice - Cesta dlouhým dnem do noci Eugena O‘Neilla.

Foto: Jiří P. Kříž, Právo

Jiří Bartoška (James Tyrone) a Zuzana Bydžovská (Mary Tyronová)

Článek

Obdivuhodné na Nellis je prolínání filmového obrazu s divadelním. V Cestě rozdělila scénu do tří plánů. V prvním exponuje velké detaily příběhu o totální devastaci rodinných vztahů, neposlepovatelných už ani přetvářkou, ve druhém polocelky charakterů, v dalším, odděleném přepážkou jakoby mimo obraz, navíc do dvou horizontů - ložnice Mary a jídelny - kulminují traumata členů famílie Jamese Tyrona.

V předpeklí nebytí

Více filmové než divadelní praxi odpovídá také hudební podkres celku. A ne ledajaký. Autory emotivních motivů, lyrických i expresívních, jsou Radek Pasterňák a Milan Nytra z Buty.

Mistrovsky, a také vlastně přísnými návyky z filmové režie, vedla Alice k hereckému koncertu čtveřici hlavních aktérů, doplněnou na kvintet Zuzanou Čapkovou v roli hospodyně Cathleen. V O‘Neillovi suverénně exceluje Zuzana Bydžovská jako Mary Tyronová. V bolestném a neodvratném ponoru do drogového nebytí omračuje v tempu stacatto prestissimo. Do poslednících chvil vědomí se její Mary snaží zastřít vlastní prohry. Jejím alkoholově rezignovaným partnerem, provinčním hercem Jamesem Tyronem, bez minulosti a budoucnosti, je kontrastně zklidněný Jiří Bartoška.

Nenechejte si ujít

Herecký rodinný klan Čapků přenášejí definitivně do Prahy jeho zatím nejmladší příslušníci, bratři Filip a Michal. Oba nejsou neznámí. Filip je držitelem muzikálové Thálie za Cikány, Michala zdobí nominace na Cenu Alfreda Radoka za Psí srdce ve Fedotovově ostravské inscenaci.

Jejich bratři Jamie a Edmund Tyronové kráčejí zdatně ve stopách neřesti otce. Ve vichru do detailu promyšlených vztahů v poločase neodvratného rozpadu.

Ve spojení s novým, lexikálně ztvrdlým překladem Nellis, s kostýmy a scénou Kataríny Hollé respektive Fero Liptáka - věřte, nevěřte, první zápisy na inscenaci a herecké výkony roku 2008. Znamenitý kousek! 

Divadlo Bez zábradlí Praha – Eugene O’Neill: Cesta dlouhým dnem do noci. Překlad a režie Alice Nellis. Scéna Fero Lipták, kostýmy Katarína Hollá, hudba Radek Pasterňák, Milan Nytra (Buty), light design Matěj Cibulka. Premiéra 10. ledna 2008.

Reklama

Výběr článků

Načítám