Hlavní obsah

Ostře nabitá parodie Václava Marhoula Mazaný Filip

Novinky, Věra Míšková, Právo

Jen málo z těch, kdo dnes chodí do kina, asi zažil premiéru divadelní hry Mazaný Filip v roce 1986 v pražském Sklepě. Roky letí, staré časy jsou čím dál mladší. Autor a režisér Mazaného Filipa Václav Marhoul se - tentokrát ve filmu - ještě jednou vrací do časů, jimž jsme zvykli dávat vedle přívlastku staré ještě přívlastek zlaté. Snad proto, že je nepamatujeme...

Foto: Petr Tyc

Advent 2012 - Lucie

Článek

Los Angeles, rok 1937. Na kopci nad městem se tyčí nápis Hollywood, v podsvětí řádí gangsteři. Po ulici zvolna kráčí již ne mladý, ale ještě zdaleka ne starý muž. Do domu i kanceláře vchází smrtelně znaven nečinností: o služby soukromého"očka" už Phila Marlowa  dávno nikdo nepožádal. Vše nasvědčuje tomu, že ho čeká další ospalý den.

Ani ten mladý, naprosto šíleně vypadající muž, který právě zaklepal na starým prachem zanesenou výplň dveří, rozhodně nepůsobí dojmem, že by z něj káplo cosi podstatného. Dým z cigarety líně stoupá, Phil Marlowe podivnému návštěvníkovi po chvíli již přece jen pozorněji naslouchá...

Rychlá změna nálady

Začíná detektivní příběh jako vystřižený z Chandlera a z amerických filmů čtyřicátých let. Jenže hned v prvních okamžicích se na nebi nad ním vyklenou netopýří křídla z Batmana a je jasné, že všechno bude jinak: jsme v parodii a víc než na rozuzlení zápletky čekáme scénu za scénou na další fór.

Václav Marhoul jich spoustu vymyslel už do textu plného příměrů a slovních hříček, ale naštěstí nestavěl jen na slovech. Detektivní kostru Mazaného Filipa nechal obrůst hutným masem, jehož vlákna tvoří jednotlivé situace, leckdy skeče do značné míry převzaté z divadelní hry, ale obohacené filmovými prostředky.

S kameramanem Vladimírem Smutným a architektem Janem Vlasákem vystavěli v Hostivařských ateliérech kouzelné město: za stříbřitých nocích nahnile temné, za dne zalité sluncem, jež vrhá významné stíny na tvář osamělého kovboje. Obrazovou a světelnou stylizací tak vytvořili nejen atmosféru filmu, ale zároveň dotvořili jeho specifický, někdy prvoplánovější, jindy velmi jemný humor.

Desítky citací

Marhoul se v Mazaném Filipovi vyznal ze všech svých filmových lásek - průhledných i skrytých citací je tu na desítky. V tom směru mají nepochybně výhodu filmoví fandové a znalci, kteří rozpoznají a ocení využití nejen Limonádového Joea nebo Matrixu, ale i rafinovaněji ukrytých Sedmi statečných či Forresta Gumpa.

Ale není nutné jít do kina s ambicí najít všechny citace. Hudba Milana Kymličky láká jak prostitutka do báru, kde houstne dým...Tempo je sice pomalejší, než jsme dnes v kině zvyklí (místy i pomalejší než možná muselo být), ale lze při něm vychutnat krásné záběry, precizně připravené a propracované detaily.

Povedený Hanakův Marlowe

Tomáš Hanák Phila krásně hraje, ale hlasem je o kousek jinde než výrazem: zřetelná až deklamativní výslovnost onu znavenou tvář tak trochu usvědčuje ze lži. Ovšem jinak je Hanák výborný a ve dvojici s úžasnou Vilmou Cibulkovou v roli zhýčkané hvězdy Velmy jsou dokonalí.

Vedle nich tu předstupuje celá plejáda slavných herců, kteří jako by v nevelkých scénách předváděli každý to nejlepší, co umí. Brilantní a do detailu přesný Oldřich Kaiser jako mafiánský boss s tváří postiženou lupénkou, překvapivý a v miniatuře skvostný Viktor Preiss, báječné muzikálové číslo a v něm David Vávra a Jan Slovák - jen výjimečně (Jaroslav Dušek v roli hysterického režiséra) to lehounce přesáhne do zbytečné karikatury.

Mazaný Filip určitě nenadchne každého diváka, na to je příliš výlučný. Ale kdo má rád retro (nemusí mít nutně rád Raymonda Chandlera, jemuž Marhoul "v dokonalé úctě" svůj film věnoval), kdo má rád (nejen) sklepácký humor, kdo se rád dívá na výše jmenované a další herce, kdo ještě umí ocenit pečlivě natočený film, ten bude s Mazaným Filipem spokojen.

Kolik stojí Marlowe

Tisíc slov převzatých z knih amerického spisovatele Raymonda Chandlera s hrdinou, soukromým detektivem Philem Marlowem, napočítal ve scénáři svého filmu Mazaný Filip Václav Marhoul. Na tisíc slov tedy také koupil filmová práva. A nač ho jedno slovo přišlo?

"Když jsem volal do londýnské agentury, která prodává práva na Chandlerovy knihy, mluvil jsem schválně tou nejstrašnější angličtinou, jaké jsem schopen. Sáhl jsem pro ni někam do svých deseti let, kdy sem se ji začínal učit. Zabralo to - mysleli, že volá úplný blbec z bůhvíjakého koutu světa, a prodali mi je za pouhých tisíc liber, tedy jedno slovo za libru," řekl po novinářské projekci Václav Marhoul a ještě dodal:

"Když jsem volal do londýnské agentury, která prodává práva na Chandlerovy knihy, mluvil jsem schválně tou nejstrašnější angličtinou, jaké jsem schopen. Sáhl jsem pro ni někam do svých deseti let, kdy sem se ji začínal učit. Zabralo to - mysleli, že volá úplný blbec z bůhvíjakého koutu světa, a prodali mi je za pouhých tisíc liber, tedy jedno slovo za libru," řekl po novinářské projekci Václav Marhoul a ještě dodal: "Hned po podpisu smlouvy jsem zaplatil, aby si to nerozmysleli, a když mi za tři měsíce volali, že jim peníze nepřišly, strašně jsem se vyděsil. Všechny doklady jsem ale dohledal - a oni se mi pak omluvili, že ty peníze "of course" přišly, ale byla to tak malá částka, že ji vůbec nezaznamenali."

Tomáše Hanáka prý přinutil Marhoul přečíst alespoň jednu Chandlerovu knihu až před natáčením filmu přesto, že Hanák hrál Marlowa v divadle. Vilma Cibulková přiznala, že je sice milovnice starých filmů, ale jako čtenářka je netrpělivá a ledabylá. "Ale z dětství si pamatuji, že tatínek v těch knížkách ležel," dodala ke svému vztahu k Chandlerovi.

(míš)

Mazaný Filip

Mazaný FilipČR 2003

Režie a scénář: Václav Marhoul, Kamera: Vladimír Smutný, Hudba: Milan Kymlička, Hrají: Tomáš Hanák, Vilma Cibulková, Oldřich Kaiser, Milan Šteindler, David Vávra, Eva Holubová, Jaroslav Dušek.

Související témata:

Výběr článků

Načítám