Článek
Ten se stal podle americké filmové akademie nejlepším dokumentem loňského roku. A právě loňský festival dokumentů v Jihlavě zásadně přispěl k úspěchu filmu amerického režiséra Davida Borensteina a ruského protagonisty Pavla „Paši“ Talankina, který tady měl distribuční premiéru a získal i cenu publika.
„Kroky směrem k Oscarovi se začaly zhmotňovat právě po jihlavské distribuční premiéře, protože ta projekce byla výjimečná. Reakce diváků byla silná a mezi nimi seděli i lidé, kteří se rozhodli podpořit kampaň filmu. I díky jihlavskému festivalu jsme domů přivezli tuto sošku, byl to opravdu zásadní moment,“ vyzdvihl český producent Radovan Síbrt.
Jeho kolegyně Alžběta Karásková zase v rukou držela cenu britské filmové akademie BAFTA za nejlepší celovečerní dokument.
Oscarová kampaň podle tvůrců vyšla bez započítání vlastní práce na 16 až 18 milionů korun, což je ale jen zlomek sumy, kterou pro srovnání investovali tvůrci favorizovaného snímku The Perfect Neighbor (Dokonalá sousedka). Jeho autoři podle Síbrta pracovali s částkou kolem 8 milionů dolarů, což je skoro 171 milionů korun. „Je to obrovský úspěch, že český dokumentární film získal vůbec prvního Oscara,“ zdůraznil ředitel jihlavského festivalu Marek Hovorka.
S filmem už tvůrci procestovali kus světa. Dohromady celý tým dostal čtyři sošky, s každou z nich už je spojená řada příběhů. Například dánská kolegyně producentka Helle Faberová se se svým Oscarem dostala do kokpitu letadla.
V krabici na kuřata
Naopak Pavel Talankin měl s přepravou trable. „Na letišti v New Yorku řekli, že by ta soška mohla představovat zbraň, a proto ji strčili do krabice na kuřata, která se cestou ztratila a nikdo nevěděl, kde je. Asi dva dny jsme měli pocit, že svět neřeší jiný problém než ztraceného Oscara,“ glosuje s úsměvem Síbrt.
Letecké společnosti i bezpečnostní službě na letišti jsou tvůrci nakonec vděční, protože tento příběh udělal filmu skvělou reklamu. „Šlo zřejmě o vůbec prvního zabaveného Oscara,“ přidala postřeh Alžběta Karásková.
Spoluřežisér snímku a jeho hlavní protagonista, který ve filmu zachytil, jak po ruské invazi na Ukrajinu pohltila školství v Rusku propaganda putinovského režimu, se nebojí nosit sošku v síťovce a sdílet ji na ulici s lidmi. „Paša se fotil s lidmi třeba v centru Paříže. Chce, aby jeho cenu mělo v rukou co nejvíce lidí, nechal ji pokřtít pravoslavným knězem, který musel utéct z Ruska,“ zmínil Síbrt.
Filmy, které změnily svět
Organizátoři desetidenního festivalu, který potrvá od 23. října do 1. listopadu, slibují mimořádný ročník. Ústřední retrospektivní téma budou letos tvořit filmy, které změnily svět.
„Rozhodli jsme se napříč posledním stoletím hledat filmy, kterým se to skutečně podařilo. Jsou mezi nimi i snímky, které pomohly dostat nespravedlivě odsouzené z vězení, vedly ke změně pravidel, přispěly k financování zanedbávaných regionů nebo dokonce ke změně zákonů,“ řekl šéf festivalu. Cenově zvýhodněné akreditace jsou v prodeji do 30. června.
