Článek
Teplota se v sedmitisícovém středočeském městečku pohybovala celý den kolem třiceti stupňů. Mělo to dokonce vliv na start akce, neboť klávesista v programu první kapely Aneta & The Soul Uncles postavil svůj nástroj na pódiu na slunce a ve chvíli, kdy měl být k použití, vlivem mimořádného tepla selhal. Festival kvůli tomu začal o nějakých dvacet minut později, ale kapela v sobě přetlačila pocit viny velmi dobrým výkonem. V hudbě ovlivněné soulem, popem nebo funkem hrály klíčovou roli skvěle sezpívané vokály a také spolehlivé výkony zkušených muzikantů.
V sestavě té skupiny jsou i někteří bývalí členové kapely Sto zvířat. A protože její zpěvák a bubeník Honza Kalina den před českobrodským festivalem nečekaně zemřel, hovořilo se v zákulisí i o něm. Tématy rozmluv hudebníků byly ten den i skony hudebního publicisty Jiřího Černého a hudebníka a zpěváka Vaša Patejdla.
Petr Janda z Olympiku vyprávěl, jak jeho kapela v šedesátých letech nahrála písničku a požádala Jiřího Černého, zda by ji nezahrál ve své rozhlasové hitparádě. On to udělal, a protože skladba opakovaně vyhrála, byla ostrým startem Olympiku za slávou.
Ze všech vzpomínek na zesnulé osobnosti hudebního světa, které na festivalu Brod 1995 zazněly, čišela úcta. Na Honzu Kalinu kdosi vzpomenul i na zdi vzkazů, která byla v areálu umístěna.
Olympic v noci rozezpíval přítomné diváky k výkonu přinejmenším radostnému, britští Dub Pistols, kteří dorazili „na otočku“ z Londýna, je pak roztančili. Neodpustili si ani pár společensko-politických proklamací, a protože byli odkázáni na letový řád toho dne, odstartovali svůj set o deset minut dříve, než bylo podle sepsaného festivalového harmonogramu v plánu.
Dub Pistols dorazili do Českého brodu přímo z Londýna
Respekt si v sobotu zasloužili pražští Zooblasters, kteří v tom vedru své stylovými inspiracemi nadité písně odehráli v maskách zvířat, Fast Food Orchestra, kteří na sebe ve stejném vedru navlékli modrá saka, i Kapitán Demo, jenž se nejspíš docela pařil v té své nafouklé nadváze. Jejich výkony na pódiu to však nikterak neovlivnilo, a pokud ano, nedali na sobě nic znát.
Thom Artway přijel s kapelou. Není to věc obvyklá, neboť leckdy vystupuje i osamocený, pouze s kytarou, eventuálně předtočenými instrumentálními linkami. V jednu chvíli se rozhodl zavzpomínat na časy, kdy hrával v ulicích, sestoupil pod pódium a odehrál jednu skladbu divákům nadosah. Byla to velmi příjemná chvíle.
Thom Artway sestoupil z pódiových výšin za diváky
We Are Domi představili svůj čerstvý pop v pojetí, které na naší scéně není běžné. Jistě za tím stojí i fakt, že se před založením kapely sešli na škole v hudebně inspirativní Británii Česka a dva Norové. Jejich hudba se sympaticky vyvíjí, interpretace také.
Brněnští Poletíme? nebránili divákům v tanci od první do poslední chvíle svého setu, Horkýže Slíže sahali do svého písničkového archivu a vytahovali z něho hit za hitem. Kapela Lety Mimo festival uzavřela nápaditou muzikou, která je na zdejší scéně nedoceněná, přitom, jak se ukázalo na festivalu Brod 1995, dokáže mimo jiné krásně uvést do teplé noci, a ještě zůstane v paměti.
Tenhle festival vyzařuje už deset let náladu, se kterou je lehké zapomenout na to, že prázdniny spějí ke svému konci a léto, jakkoli je parné, vlastně také.
Může se vám hodit na Zboží.cz: Olympic - Kaťata, All I Know - Thom Artway, Struny - Fast Food Orchestra, Bez klobouku Boss - Kapitán Demo