Hlavní obsah

Neviditelná česká kultura

Novinky, Jan Čulík, Právo

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Při příležitosti vstupu středoevropských zemí do EU vydal britský deník Guardian řadu textů o kultuře ve střední Evropě. Je to jistě záslužným projevem dobré vůle v situaci, kdy se západní média středoevropskou kulturou v podstatě nezabývají.

Foto: Stanislava Dvořáková

Příjemným uvítáním na tradičním Ústeckém autosaloně byla nabídka projížďky v kočáře DORA 1906 Genova.

Článek

Je však deprimující, jak britští kritici vůbec nerozumějí současným českým kulturním, sociálním či politickým poměrům.

Dnešní Česko je přece úplně jinou, a to velmi zajímavou zemí, než bylo někdejší komunistické Československo v 80. letech. Západním intelektuálům tehdy trvalo dlouho, než se naučili, co je to "reálný socialismus" a jakou roli v něm hráli disidentští spisovatelé. A tak je skoro anekdotou, že ještě patnáct let po pádu komunismu ze setrvačnosti dál skloňují jména Kundera, Klíma, Havel a dnešní úplně nová česká situace je pro ně neviditelná, stejně jako pro ně byl dlouho neviditelný český svět za Husáka.

Jako Kolja?

Guardian otiskl na čtyřech velkých stránkách portét spisovatele Ivana Klímy a tam znovu opakuje všechno o "pohnutém osudu středoevropského intelektuála", od Klímova pobytu v koncentráku, přes jeho nadšení komunismem, prozření, disidentství až po "bezproblémový" vstup do svobody v roce 1989. Jenže co to má společného s dnešní českou kulturou kromě minulosti?

Ještě víc deprimující je článek kritika Jonathana Jonese, jehož černobílé vnímání střední Evropy připomíná stereotypizaci české skutečnosti z filmu Kolja. "Od příchodu demokracie se ve střední Evropě nezrodily žádné umělecké hvězdy, nevznikla tam žádná literatura mezinárodního významu," píše Jones a opakuje sporné klišé, že pro tvůrčího umělce je útlak důležitým stimulem k originální tvorbě. Míní, že čeští spisovatelé dnes nic významnějšího nepíší, protože mají trému před nedávnými velikány á la Václav Havel.

Sporný vstup deníku Guardian do středoevropského prostoru vyvolává závažné otázky: Dokáže na mezinárodní scénu opravdu proniknout umělecké dílo pouze tehdy, vzdá-li se jemnějších nuancí, reagujících na složitosti místní společnosti, jimž "vnější svět" nemůže rozumět? Je dnešní česká kultura světu neviditelná, protože Češi dávají přednost tomu bavit se výlučně jen sami mezi sebou a nesnaží se oslovovat mezinárodní veřejnost jako rovní partneři? Že si například ani sami nemůžou přijít na jméno a konečně se světu představovat ne jako republika, ale jako Česko?

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám