Nejlepší čeští umělci na jednom místě. K vidění i koupi jsou Kintera, Kaláb nebo Šedá

K hlavním lákadlům Art Index Pop-upu na pražském Smetanově nábřeží patří velrybí kostra Dominika Langa, sbírka zlozvyků Kateřiny Šedé, venkovní instalace Tomáše Vaňka nebo koláže Evy Koťátkové se žirafou Lenkou. Prodejní přehlídka umožní návštěvníkům zakoupit vystavená díla a podpořit současné české umění.

Art Index připravuje J&T Banka ve spolupráci s portálem Artplus.cz, který se věnuje trhu s výtvarným uměním. Index je aktuálním pořadím českých výtvarníků narozených po roce 1960, sestaveným na základě jejich aktivní účasti ve výtvarném provozu za posledních 10 let.

Vznikl s ambicí pomoci širší veřejnosti, sběratelům, investorům a milovníkům umění zorientovat se na současné české umělecké scéně. Připravuje se pravidelně od roku 2014.

Index nehodnotí kvalitu jednotlivých umělců ani jejich díla. Pořadí v žebříčku odráží především pozornost, jakou jejich tvorbě věnují galeristé či kurátoři.

Čím větší zájem svým dílem umělci získávají, tím více si jich všímají i sběratelé. Kupují jejich díla, jejichž cena v čase by tak měla růst.

Jedničkou Art Indexu je aktuálně Eva Koťátková. Přivezla sérii koláží se žirafou Lenkou, známou z její instalace na loňském benátském bienále. Ve své tvorbě často propojuje fantazii, zvířecí symboliku a sociální témata, stejně tak tomu je i v těchto kolážích.

Nepřehlédnutelným dílem, které návštěvníci uvidí záhy po vstupu do paláce, je pak monumentální instalace Sběratelé kostí od Dominika Langa. Nad jejich hlavami visí kovová konstrukce, která působí napůl jako kostra a napůl jako nedokončené sochařské dílo.

Lang v ní odkazuje ke známému příběhu získání kostry plejtváka myšoka, která se dnes nachází v Národním muzeu. Propojuje v ní kulturní symboliku, téma muzejnictví a sběratelství i prostor pro odhalování skrytých souvislostí, které čekají na objevení.

Ke své Národní sbírce zlozvyků se vrací Kateřina Šedá. Tento její ojedinělý projekt shromáždil zlozvyky lidí z celé země do největšího archivu lidských neřestí a drobných rituálů. Stačilo jen zaregistrovat svůj zlozvyk, například způsob, jakým někdo krájí máslo, nebo zvyk používat tamponky po odlíčení k utření koupelny.

Zdobený Palác Bellevue na Smetanově nábřeží ve stylu nizozemské neorenesance získal své pojmenování z francouzštiny díky tomu, že nabízí výjimečný pohled na Hradčany a Vltavu. Spojení slov „belle vue“ znamená „krásná vyhlídka“. Vznikl v polovině 19. století podle návrhu architekta Konstantina Mráčka.

V nejvyšším patře bývaly malířské ateliéry, z nichž jeden obýval rakouský malíř Oskar Kokoschka. V Praze, kam uprchl před nacismem z Rakouska, žil v letech 1934 až 1938; po Mnichovské dohodě utekl do Anglie. V domě na nábřeží namaloval několik expresionistických panoramat Prahy, která se dnes prodávají za desítky milionů korun.

Jeho osudem se inspiroval malíř Tomáš Císařovský, který má na výstavě Art Index Pop-up obraz Poslední letadlo z Prahy. Na něm zachytil Kokoschku, jak se svojí ženou Oldou prchá před nacisty do Londýna.

Ateliér v paláci Bellevue měl také výtvarník a filmař Jiří Trnka. Dům, který je dnes velmi zanedbaný, před dvěma lety získala v tendru společnost EP Real Estate (EPRE) ze skupiny EP Corporate Group ovládané Danielem Křetínským.