Článek
"Schiller napsal Úklady v roce 1784, kdy mu bylo pětadvacet let a prožíval období vzdoru, nespokojenosti se stávajícími společenskými poměry. Dobové reálie jsme se snažili ze hry odstranit, ale blízké nám bylo energické gesto odporu mladého, naštvaného muže, které je v textu hry silně přítomné," řekla o hře dramaturgyně Daria Ullrichová.
Podle režiséra Nebeského je problém nerovných vztahů, jež brání lásce měšťanské dcery Luisy a šlechtice Ferdinanda von Waltera, potenciálně aktuální, i když ne ve smyslu stavovském, ale ekonomickém, kulturním, případně rasovém, stejně jako motiv vzpoury a nesouhlasu s tím, co je pokládáno za samozřejmé a neměnné.
"Je to také hra o krizi otcovství, prodloužené době infantility, vyvázání se z odpovědnosti a hypertrofii egoismu," soudí režisér Nebeský.
Rašilova hra zaujala už v patnácti
Sašu Rašilova zaujala Schillerova hra už v patnácti letech na konzervatoři. Od té doby se jeho okouzlení romantickým proudem hry proměnilo, ale zůstalo mu pochopení pro téma revolty a vztahu rodičů a dětí.
Schillerovy Úklady a láska se naposledy v Národním divadle hrály před třiadvaceti lety. Z tehdejšího obsazení se v novém nastudování objeví Jiří Štěpnička, Jana Boušková a Radovan Lukavský, kromě nich i Ondřej Pavelka, Petra Špalková, Alois Švehlík a David Prachař.