Hlavní obsah

Nakladatel Ondřej Müller: Nejprodávanější? U nás stále Harry Potter

Miluje sci-fi. Měl být učitelem, stal se nakladatelem, redaktorem, překladatelem. Je autorem populárně-naučných knih a encyklopedií. Čtvrt století vede část nakladatelství Albatros zaměřenou na děti a mládež. Ondřej Müller (57) žije s knihami desítky let. „Čtení je má obživa i život,“ říká.

Foto: Albatros

Ondřej Müller z nakladatelství Albatros

Článek

Chodíte aspoň občas do knihkupectví, když jsou pro vás knihy vlastně stále „práce“?

Chodím. Ale abych řekl pravdu, je to pro mě výzva. Knížek je moc, stále vychází nové, že jich je až přehršle. Někdy v knihkupectví stojím v pochmurné náladě a říkám si: Co ještě vydat, vždyť už tu všechno je?! Přijít s novým nápadem je dnes opravdu těžké. Navíc knihy, což je realita uplynulých dvou let, zdražily, nelze si koupit každou.

Hodně diskutované je slovíčko bestseller. Co pro vás znamená u konkrétního titulu?

Pro Albatros může být u sbírky básní bestsellerem ta, jíž se prodá čtyři sta kusů. U nového autora na trhu se bestsellery zpravidla profilují od patnácti set kusů výše. U klasiky typu Astrid Lindgrenové, u Dětí z Bullerbynu, se ročně může prodat víc než dva tisíce knih, a je to také bestseller.

Teď jste promluvil z pozice velkého nakladatelství. Vezměme vaši kariéru ale popořádku. Jak se stalo, že jste se stal nakladatelem?

Po sametové revoluci jsem se přidal ke kamarádům, kteří si založili nakladatelství. Jmenovalo se Winston Smith, podle hlavního hrdiny z knihy 1984. A k tomu jsme měli i knihkupectví. Šlo o speciálku na literaturu science fiction a fantasy. Jenže po roce 1990 titulů v těchto žánrech u nás tolik nebylo, neuživili bychom se. Do naší nabídky jsme přidali ostatní knižní produkci, hojně i dětské knížky…

Dařilo se vám?

Z počátku ano, ale moc jsme nad tím tehdy neuvažovali. Plnili jsme si velký sen. Po čase se naše cesty rozešly a pracovně jsme se vydali každý jinam. Jsem ale za tuhle zkušenost kamarádům z Winstona dodnes vděčný. Právě v knihkupectví zjistíte, po čem čtenáři sahají, proč do něj vůbec přišli, na co se eventuálně ptají, co hledají a pro koho.

Ještě vás vrátím před rok 1989. Pochopila jsem správně, že původní profesí jste učitel?

Studoval jsem filozofickou fakultu a když přišla sametová revoluce, byl jsem zrovna na vojně. Po návratu z ní jsem se vrátil do úplně nové, jiné doby a mohl jsem si splnit sny, o kterých jsem si ani nemyslel, že by jednou uskutečnit šly. Začal jsem pracovat ve zmíněném nakladatelství a knihkupectví, naplno jsem se věnoval knížkám. Odmala jsem snil o tom, že bych byl někde v nakladatelství knižním redaktorem… A ono to vyšlo!

Ovšem osudová se vám nestala vámi milovaná sci-fi, ale spíš literatura pro děti, že?

Sci-fi jsem zůstal věrný, ale máte pravdu, literatura pro děti si mě našla brzy. V nakladatelství Winston Smith jsme mimo jiné vydali knihu Karlík a továrna na čokoládu. Dobře se prodávala a mě začala dětská literatura bavit. A když jsem přišel do Albatrosu – s myšlenkou, že jen dočasně a že se opět vrátím k literatuře pro dospělé – mi právě knihy pro děti učarovaly. Napořád.

Foto: Albatros

„Disney letos slaví stovku,“ říká Ondřej Müller. Popřát světu (nejen tomu knižnímu), na němž vyrostly generace dětí, přišli známé herečky, zpěvačky i jeden zpěvák a booktuberka. Zleva Jan Bendig, Míša Tomešová, Kateřina Bohatová, Lucie Vondráčková a booktuberka Klára Nováková

Co mi řeknete k názorům, že ne všechna vydání knih pro děti na českém trhu jsou kvalitní?

Důležité je podle mě vědět, co a od koho kupujete… Já mám to štěstí, že ve čtyřech dětských redakcích, které mám ve společnosti Albatros Media na starosti, pracují profesionálové, kteří znají své čtenáře, vědí, co běží právě na Déčku a jinde v televizi, co se čte v cizině, co je populární v kinech, kdo a za co dostává literární ceny.

Kvalita začíná už při výběru knihy v nakladatelství. Mělo by se o ní v médiích a na sociálních sítích začít mluvit ještě před tím, než ji dáte na trh. Musíte jí věnovat redakční péči, včetně výtvarné stránky. To je základ. A mít stále na paměti, že kniha by měla být sama o sobě krásná a lákavá. Musí se dostat ke správnému čtenáři. To je dnes nejtěžší…

Svět knihy 2023

  • S Ondřejem Müllerem se můžete setkat na Světě knihy, který probíhá až do neděle na Výstavišti Praha. Akce se účastní více na 400 vystavovatelů na ploše cca 4 000 m2.
  • Festival každoročně představuje téměř 800 účinkujících spisovatelů, ilustrátorů, překladatelů, odborníků a dalších aktérů knižního průmyslu v 650 doprovodných pořadech. Prezentují se tu hosté z více než 30 zemí světa.
  • Více na stránkách festivalu.

Vždycky se vám v Albatrosu povede vydat „kvalitu“?

Kdepak, chybička se vloudí: někdy gramatická, jindy v překladu, stane se, že se nepovede obálka, nebo si neporozumí ilustrace s textem. Ale jak už jsem říkal, důležité je, aby bylo pokud možno v knihkupectví či na internetu na první pohled jasné, komu je kniha určena, dále aby byla po literární a jazykové stránce na úrovni a aby jejímu obsahu odpovídala obálka.

Jak knihy pro děti ohrožují moderní technologie?

Asi jako každý obor lidské činnosti. Nakladatelům jde o to, aby knihy přežily. Aby přežilo vyprávění příběhů. A aby tyto příběhy dokázaly zaujmout i v době, kdy lidé mají na čtení stále méně času. Dobrá kniha vydrží spoustu let. A tím se zase vracím k její kvalitě, musí být dokonalá i po technické a tiskové stránce, aby si ponechala svou hodnotu a čtenáři se k ní rádi vraceli, půjčovali si ji a nabízeli dál.

Pod Albatros Media spadá v rámci nakladatelství Egmont také edice Disney, od firmy, jež letos slaví sto let od svého založení. Jaký její titul se nyní prodává nejvíc?

Vše záleží na tom, zda v kinech právě promítají film, z něhož kniha vychází. Obvykle to jde ruku v ruce i s dalším podpůrným prodejem: předmětů typů penál, polštářek s motivy z konkrétního filmu… A víte, co je obecně v tomhle směru fenomén?

Foto: Albatros

„Dětské knihy si mě našly samy,“ říká Ondřej Müller

Trochu odbočím, ale u dětí zůstaneme. Je vidět jasný a rychlý jejich přechod od leporel k obsahům, které dětem skýtají zábavu od sedmi do 99 let. Mluvím o titulech, jako jsou Star Wars, marvelovky. Díky tomu se stává, že babičky už nevychytají své dárky. Vnoučkům dají leporelo o hlemýždi a je už přitom zajímá fantasy, to, jak spolu válčí Jediové… A jsme u další zásadní odlišnosti dětské literatury: na koho musíte jako nakladatel mířit. Musíte stále odhadovat to, co se líbí dětem, a zároveň dbát na to, co jim koupí dospělý. Takové dilema u literatury pro dospělé není.

Dospělák sáhne snadněji do peněženky pro peníze, kartu, koupí si, co chce?

Přesně. Líp se tak předvídá, co a kdy se má vydávat. Dětem kupují knížky (pra)rodiče, příbuzní…, dospěláci. Často chtějí, aby se děti nejen pobavily, ale i vzdělávaly. V ideálním případě by měli být proto spokojení oba: malý čtenář i dospělý.

Sešlo se tohle v Harrym Potterovi, kterého Albatros roky vydává?

Evidentně. Z hlediska prodejnosti mu proto u nás stále patří „nálepka“: nejprodávanější.

Foto: Albatros

Harry Potter a prokleté dítě

Knihu napsala Angličanka J. K. Rowlingová. Existuje český autor, autorka pro děti, kteří – kdyby psali v angličtině – udělali by ve světě vážně velkou kariéru?

Těžko říct. Musíme vycházet z toho, že čeština je jazyk menšinový. Cílovou skupinou je u nás zhruba deset milionů lidí. Náš trh je tak mnohonásobně menší již oproti sousednímu, německému… Kdybych si v odpovědi na vaši otázku, kdo z českých autorů pro děti by na něm uspěl, zaspekuloval, napadá mě třeba Ivana Peroutková. Kdyby svou sérii o holčičce Aničce psala v němčině, kdo ví, třeba by na německém trhu uspěla.

A anglosaský svět?

Ten je jiný než evropský. Mám navíc pocit, že oba tyto světy se od sebe stále více vzdalují. Netroufám si proto ani říct, zda by se tam nyní dařilo třeba Krtečkovi.

Od Zdeňka Milera?

Ano. Krteček si s sebou pro mnohé z nás, nejen v Česku, nese kus nostalgie. Krásně se hodil do 90. let, kdy se „rozjel“ ve velkém. Stalo se to také proto, že pan Miler chtěl, a tak mi to i vyprávěl, aby Krtek nebyl jen kreslenou postavičkou. Chtěl, aby dětem přinášel poznání. Nesmírně mu záleželo na tom, aby pro ně měl ještě jiný význam, než že se s ním zasmějí u televize. Podívejte se na Krtečka a myšku – jsou to příběhy o přátelství, o tom, jak je skvělé mít kamaráda a dělat mu radost. Nebo na Krtečka a paní Zajícovou, kde se malí čtenáři dozví, jak se na svět klubou děti.

Foto: archív Práva

Krteček se stal národním pokladem. Podíval se do vesmíru, spolu se svým autorem Zdeňkem Milerem mají i strom v pražské botanické zahradě – makluru oranžovou

Zajíčci vyskakující z paní Zajícové nejednoho rodiče překvapili, řeknu vám…

Ale panu Milerovi na tomto příběhu hodně záleželo. Chtěl, aby Krteček prováděl malé diváky či čtenáře naším světem, aby jej snáze pochopili, porozuměli mu. K tomu patří i porod.

A jaká kniha patřila k vašemu dětství?

Určitě Foglarova Záhada hlavolamu. Titul, který nebyl tehdy snadno dosažitelný. Půjčil mi ho kamarád. Měl na knihu čekací listinu, kolovala ve třídě. Pamatuju si, jak mě příběh zasáhl a nadchl. Chtěl jsem okamžitě vstoupit do nějakého skautského či turistického oddílu, hledal jsem po Praze Stínadla… A kruh se uzavírá, a já pro sebe tajemná Stínadla konečně našel. Jaroslava Foglara jsme nově začali vydávat v Albatrosu, a já si moc přeji, aby jeho knihy oslovily současné čtenáře tak jako kdysi mne.

Anketa

Rozhodujete se při koupi knížky i podle toho, kdo ji vydal?
Ano
31,3 %
Ne
68,8 %
Knihy si nekupuji
0 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 32 čtenářů.

Reklama

Související témata:
Ondřej Müller

Výběr článků

Načítám