Mimořádně vystavené obrazy průkopníka kubismu. Výstava ukazuje díla Emila Filly ze soukromých sbírek

Emil Filla byl jednou z nejzajímavějších osobností českého moderního umění a kultury vůbec. Byl ale nejen malířem, grafikem, sochařem, ale i básníkem, filozofem, teoretikem a pedagogem.

Některými z kritiků umění je přitom stále vnímán poněkud rozporuplně. Zabývají se otázkou, zda Filla picassovský kubismus pouze přijímal, či zda do tohoto směru vnášel i něco nového.

Fillovy obrazy patří mezi tuzemskými sběrateli k velmi vyhledávaným, jeho špičková díla se ovšem na trhu objevují jen vzácně. Poprvé českým aukčním trhem zahýbaly v červnu 2000 Zlaté rybičky u okna, které se prodaly za osm milionů korun. Celých šest let patřilo obrazu první místo v žebříčku nejdražších děl a ještě řadu dalších let se držel v první desítce.

Nejdražšími Fillovými obrazy prodanými v tuzemských aukcích jsou Hlava starého muže (v roce 2021 za 32,4 milionu korun) a dílo Čtenářka, které autorský rekord loni na podzim vyrovnalo. Také Čtenářku mohou vidět návštěvníci aktuální výstavy.

Galerie Kodl představuje Fillovu tvorbu v celé její šíři od raných kubistických kompozic přes zátiší a figurální motivy až po pozdní práce. Soubor vystavených obrazů připomene i proměny jeho malířského stylu v průběhu několika desetiletí.

Návštěvníci mohou zhlédnout vůbec nejranější autorovy malby dochované v soukromých sbírkách, včetně obrazů Čtenář (1902) a Portrét matky (1907), stejně jako významná díla z roku 1908 vystavená na legendární výstavě skupiny Osma, Na verandě a Pohled na Gruž.

Z raného období je vystaven také obraz Podzim z let 1910–1911, kuboexpresionistické dílo vzniklé ve stejné době, kdy Emil Filla vytvořil své dvě proslulé kubistické varianty tématu Salome. Řada obrazů pochází z významných meziválečných sbírek, například ze sbírek Františka Čeřovského či Jaroslava Borovičky, a některá díla může veřejnost vidět po mnoha desetiletích.

Mezi vrcholné kusy expozice patří autorovy Zlaté rybičky u okna z roku 1916 či kubistický obraz Poprsí ženy z roku 1917, který byl dlouhodobě nevystavovaný a známý pouze z černobílých reprodukcí.

Výstava zároveň ukazuje i realističtější polohu Fillovy tvorby z let 1922–1924, na niž navazuje bohatý soubor zátiší z druhé poloviny dvacátých let. Třicátá léta jsou zastoupena několika monumentálními figurálními kompozicemi, mimo jiné obrazy Dívka s mandolínou (1929) a Žena s tahací harmonikou (1931).

Emil Filla se také společensky angažoval, za první světové války podporoval československý odboj. V atmosféře ohrožení vlasti hitlerovským Německem vytvořil známý cyklus Boje a zápasy - velká plátna z konce 30. let představují sérii mytologických zápasů antických hrdinů.

Za svoje postoje byl na počátku druhé světové války, 1. září 1939 internován v koncentračním táboře Buchenwald. O svém pětiletém věznění nikdy nemluvil, ale zpracoval ho ve svých obrazech.

Po roce 1948 trávil čas na zámku v Peruci, těšil se svou uměleckou sbírkou a maloval okolní krajinu. Emil Filla zemřel v roce 1953. Na zámku v Peruci byla dlouhá léta otevřená Fillova pamětní síň díky malířově ženě, která věnovala velkou část jeho pozůstalosti státu.

Ze zámku v roce 2011 zloději ukradli čtyři obrazy v celkové ceně desítek milionů korun. Díla se brzy našla, ta nejvzácnější se ale na Peruc nevrátila. Umístění děl na Peruci je podmínkou darovací smlouvy z roku 1956. Síň však není otevřena trvale, zámek je v soukromém vlastnictví a síň užívá Galerie Benedikta Rejta v Lounech. Ta na svém webu uvádí, že plánované otevření síně je z technických důvodů odloženo.