Článek
Vlídné přijetí místními obyvateli, vyjádřené mimo jiné slovy „Tady se žádného Draculy bát nemusíte“, se však brzy změní. Ukáže se, že krvelačným se může stát i Úřad na ochranu dětí, pokud získá podezření na jejich týrání a na jinou než „tu správnou“ výchovu.
Když si jedna z učitelek všimne u nejstarší dcery poranění, rozjede se opatrné, ale jasně cílené vyslýchání dětí, zda je rodiče bijí. A částečně i vinou jazykové bariéry vznikne dojem, že Mihai a Lisbet své děti týrají. Škola se obrátí na policii a ta vzápětí s rychlostí blesku odebere všech pět dětí včetně kojence rodičům a umístí je do pěstounské rodiny, kde musejí zůstat až do rozhodnutí soudu.
Na první pohled se zejména v této velmi drsné části filmu zdá, že norský systém je v péči o děti až zvrácený, když bez sebemenšího důkazu dokáže odebrat děti rodičům. Scény, kdy matka v podání jako vždy skvělé norské herečky Renate Reinsveové (Nejhorší člověk na světě, Citová hodnota) musí odevzdat kojence úřadům, které pak pro mateřské mléko posílají kurýra, jsou srdcervoucí. Tím víc, že Lisbet je typickou představitelkou mlčících, lehce, ale dobrovolně trpících žen.
Mungiu však neukazuje problém zdaleka jednoznačně, a v tom je jeho film nejsilnější. Rodiče i děti připouštějí, že sem tam nějaké to plácnutí doma padne, což bylo ostatně donedávna obecně považováno, a v Rumunsku možná stále je, za běžný výchovný prostředek. Ale jde opravdu jen o plácnutí, nebo je za tím něco víc?
Nejstarší dcera má ošklivé poranění na zádech, ale mohla k němu stejně dobře jako doma přijít při školních hodinách tělocviku, kde se učí dost tvrdě bojovým sportům. Nebo při potyčce s někým ze spolužáků… Úřady ani diváci nemají šanci na to rychle přijít, a tak úřady „pro jistotu“ konají zcela nekompromisně a rychle.
Zajímavá a nejednoznačná je postava otce, kterého hraje rumunský herec s mezinárodní kariérou Sebastian Stan, známý hlavně z marvelovek, počínaje filmem Captain America: První Avenger. Tentokrát hraje bigotního otce, který své děti sice miluje, ale vychovává je způsoby, které ho staví jednoznačně do nepříznivého světla – dokud se nedostane do konfliktu s norskými pravidly. Pak se zase přízeň diváků nutně obrací v jeho prospěch.
Mungiu s vydatným přispěním obou hlavních hereckých představitelů velmi obratně manévruje z jedné strany na druhou v problému, který na tiskovce vítězů v Cannes vyjádřil jasně: „Je důležité si uvědomit, že neexistuje jediná pravda a že můžeme přežít a žít po boku ostatních, i když nesdílíme stejné hodnoty.“
Návštěvníci festivalu mohou Fjord vidět 9. července v 10:30 ve Velkém sále a 11. července v 15:00 v kině Čas, do široké distribuce ho uvede společnost Aerofilms 15. října 2026.
| Fjord |
|---|
| Drama, 146 min. Rumunsko / Francie / Norsko / Švédsko / Dánsko, 2026 |
| Režie a scénář: Cristian Mungiu. Hrají: Reenate Reinsveová, Sebastian Stan, Lisa Loven Kongsliová, Thorbjørn Harr, Christian Rubeck, Ellen Dorrit Petersenová, Lisa Carlehedová, Giulia Nahmanyová, Ingvild Lienová, Erik Hivju a další |


