Článek
Příkladem budiž snímky Nebezpečné sny a Neříkej mi mami. Prvně jmenovaný je mexicko-americký film s Jessicou Chastainovou v hlavní roli bohatě vdané Američanky a filantropky Jennifer, která se v Mexiku seznámí s mladičkým tanečníkem Fernandem.
Jejich bouřlivý románek měl zůstat krásnou vzpomínkou, ale Fernando touží prorazit na mezinárodní scéně. Když se objeví u Jennifer v domě, je jasné, že má poněkud vyhořelé ženě co nabídnout, ale také naruší bezpečí jejího světa. Ten je sice pyšný na svou charitativní činnost, ale jak se říká, „vocaď pocaď“.
Oba milenci tak krutě zneužijí jeden druhého stejně jako hrdinové norského soutěžního filmu Neříkej mi mami. V něm se oblíbená učitelka a manželka starosty Eva zapojí do práce v azylovém centru a záhy se propadne do víru vášnivého sexu s osmnáctiletým uprchlíkem Amirem, který chce získat povolení k trvalému pobytu. Opět je tu zneužití na obou stranách: ona má pocit, že po dlouhé době naplno žije, on si s její vydatnou pomocí plní sen.
Také vyústění obou filmů je téměř totožné. A velmi působivě ukazuje, kolik je v USA i v Evropě, tedy v oné bohatší části světa, pokrytectví, které lze snadno vydávat za štědrost a pomoc. Zeď mezi privilegovanými a imigranty, bohatými a chudými a nakonec i mezi muži a ženami, kteří dokážou jeden druhého bez skrupulí zneužít, je zkrátka pořád velmi silná.
