Článek
Jeho herecké umění provází už několik generací. Jako teenager jsem hltala Absolventa a vetřela se na nepřístupného Půlnočního kovboje. Jako velmi mladá matka jsem probrečela Kramerovou vs. Kramera a prosmála Tootsie.
A jsem přesvědčena, že podobně to měla většina mých vrstevníků i diváků mnohem mladších. Motýlek, Maratónec, Všichni prezidentovi muži, Vrtěti psem, Smrtící epidemie, Horší už to nebude s Maggie Gyllenhaalovou, která je ve Varech zároveň s ním, nebo Spáči, kde hrál s Kevinem Baconem, který přijede na festival za pár dnů. Nikdy nechtěl do „škatulky“, a tak si v jeho filmografii vybere každý.
Poprvé jsem ho naživo viděla na Berlinale, kde v roce 1989 uváděl legendárního Rain Mana. Což je mimochodem jediný film, který získal zároveň tamějšího Zlatého medvěda i Oscara.
Tehdy poprvé jsem se přesvědčila, jak působí mile a skromně, je klidný, usměvavý, beze stopy nafoukanosti. Ostatně to, že největší hvězdy bývají nejobyčejnější a nejsrdečnější, je mnohokrát potvrzená pravda, a Hoffman ji stvrdil i teď v Karlových Varech.
Stejně tak je ale známo, že ony „manýry“ kolem nich vytvářejí lidé z jejich týmů, v případě Dustina Hoffmana zejména jeho publicistka, která už předem rozhodla, že tisková konference ani rozhovory nepřipadají v úvahu. Přitom na herci bylo vidět, že by se s novináři sešel nejspíš docela rád. Jenže i ty největší hvězdy musejí poslouchat, a starost o přílišnou únavu osmaosmdesátiletého muže je argument, na který nejspíš ani on nemá co namítnout.
Filip Grohman s Dustinem Hoffmanem
Některým okamžikům ale nezabrání ani ta nejpřísnější ochrana. Po příjezdu na červený koberec Hoffman setrval s fanoušky určitě déle, než bylo v plánu, sršel dobrou náladou a pak se zastavil u jednoho z vozíčkářů, kteří mají na festivalu tradičně své Kino bez bariér. Chvilku si s ním popovídal, podepsal se a udělali si selfíčko.
A pak mu dal lístek na projekci Absolventa, kterou přišel uvést. A onen mladý muž, sedmadvacetiletý Filip Grohman, na něj před vstupem do sálu čekal s bonboniérou malých čokolád zabalených do fotografií Karlových Varů.
Předal mu ji jako poděkování za lístek, vysvětlil, co je na obalech, a Hoffman se smíchem namítl: „Přece ti nemůžu sníst tvoje město!“ Pak ale ukázal na svou manželku a řekl: „Ona to sní všechno.“ A tak se splnil sen i Filipovi.
