Článek
V prvních dnech Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary čelila devatenáctiletá studentka antropologie u akreditací obrovskému náporu hostů a novinářů. S blížícím se závěrem se sice hektická atmosféra postupně uklidňovala, přesto o zážitky neměla nouzi.
„Denně k nám chodili režiséři, producenti i různé celebrity. To bylo to fajn,“ ohlíží se za uplynulými dny Lucie Janáková.
Nepotkávala se s nimi ovšem pouze u svého místa za pultem. Z letošního ročníku si odnáší historku, která ji bude ještě dlouho bavit.
Festival Karlovy VaryVideo: KVIFF, Novinky
„Šla jsem unavená z toalety u Velkého sálu, trochu jsem asi potřebovala vypnout, a tak jsem měla klapky na očích. Najednou cítím, jak mě někdo praštil do ramene,“ vypráví studentka. Zpočátku byla naštvaná, kdo do ní v takovém shonu vrazil. O to větší překvapení pro ni bylo, když se vzápětí ohlédla a spatřila urostlého bodyguarda.
„Odrazil mě, abych nevrazila přímo do Maggie Gyllenhaalové,“ dodává se smíchem ke svému setkání s americkou herečkou, režisérkou a scenáristkou, která byla letos jednou z hlavních hvězd filmového festivalu.
Nebylo to přitom poprvé, co se Lucie dostala do blízkosti hollywoodských legend. Z předchozích let se může pochlubit společnými fotografiemi s Geoffreym Rushem, představitelem kapitána Barbossy, nebo se Stellanem Skarsgårdem.
„Sekuriťáci už na mě chtěli útočit, protože jsem šla odhodlaně pro fotku, ale on se se mnou stejně vyfotil. To bylo super,“ vzpomíná na setkání se Skarsgårdem, hvězdou filmu Mamma Mia!
K festivalu má velmi blízký vztah i díky své tetě Heleně Bezděk Fraňkové, bývalé ředitelce Státního fondu kinematografie. V minulosti si tak vyzkoušela také luxusnější stránku filmového svátku ve Varech.
„Lidé si mě prohlíželi v jedoucí limuzíně a snažili se vzpomenout, co jsem to za celebritu,“ zasměje se.
Dnes už dává přednost zkušenostem z druhé strany barikády. Jak sama přiznává, práce na akreditacích je pro ni cenným zápisem do životopisu, ale především příležitostí být součástí světa, který miluje.
Ani po skončení osmihodinové směny u ní totiž pravidelně nezvítězila únava, ale láska k filmu, a ve volném čase sama usedala do tmy kinosálů. Ať už na kultovní Trainspotting nebo na svou srdcovku Pelíšky, které prý vidí i pětkrát do roka.
