Článek
Tématem chebské expozice je rekonstrukce mimořádné výstavy, kterou v srpnu 1963 uspořádalo v jízdárně teplického zámku tamní muzeum. Oba autoři ji tehdy připravili spolu s architektem Karlem Filsakem a kurátory Františkem Šmejkalem a Věrou Linhartovou, významnou teoretičkou umění, která nedávno zemřela ve francouzském exilu.
Výstava byla zlomovou událostí ve vývoji československého umění, cestovalo se za ní do Teplic z celé republiky. Bylo to díky tomu, že šlo o vůbec první veřejnou prezentaci abstraktních děl českého informelu (umění vyjadřující úzkost a vnitřní bolest skrze drásání a vrstvení netradičních materiálů, jako je písek či textil – pozn. red.), který se v té době stále ještě nacházel na černé listině režimu. Výstava navíc představila díla dvou jeho zásadních reprezentantů – malíře Mikuláše Medka a sochaře Jana Koblasy.
Mimořádné bylo už jen to, že se výstava přes předchozí zákazy vůbec konala. Stalo se tak díky tomu, že v dubnu 1963 byl tajemníkem ÚV KSČ pro vědu, školství a kulturu jmenován Čestmír Císař. Ten umožnil jistou svobodu slova a uvolnění cenzury v nesvobodné společnosti, za pár měsíců byl však kvůli svému přístupu odvolán a totalitní praktiky pokračovaly.
Projekt vznikl ve spolupráci s Ústavem dějin umění AV ČR a pražským Museem Kampa, kde se bude výstava opakovat. Kurátorkami výstavy jsou Mahulena Nešlehová a Lenka Bydžovská. Výstava je součástí připomínky stého výročí narození Mikuláše Medka, které připadne na letošní 3. listopad.
