Martin Scorsese

Nominace Oscar 2004

Scorsese debutoval v roce 1968 filmem Who´s That Knocking at My Door? s Harveym Keitelem v hlavní roli. Pak odešel do Hollywoodu, kde pracoval jako střihač - mimo jiné i na dokumentu z hudebního festivalu Woodstock. Po návratu do rodného New Yorku přišel s filmem Špinavé ulice (1973) s Harveyem Keitelem a Robertem De Nirem, v němž se gangsterský příběh odehrával na pozadí života v italské čtvrti, kde Scorsese vyrůstal. Ještě osobnější byl o rok později v dokumentu ItalianAmerican, kde mluví on i jeho rodiče.

Úspěch mu přinesl psychologicky laděné drama Taxikář z roku 1976, ve kterém se kromě tématu života New Yorku věnoval otázce násilí v americké společnosti stižené traumatem z prohrané vietnamské války.

Další vrchol jeho tvorby přestavuje Zuřící býk 1980 o boxerovi Jakovi La Mottovi, kterého opět ztvárnil Robert De Niro, jenž se objevil v osmi Scorseseho filmech. Snímek vak není o boxu, ale o špinavých praktikách kolem něj, o morálce a patologické žárlivosti. Protiklad Rockyho z šesti nominací na Oscara (mj. nejlepší film, režie, zvuk, herec ve vedlejší roli, herečka v hlavní roli) získal jen jediného za střih. Komerčně neuspěl stejně jako muzikál New York New York z roku 1977.

Zfilmování Kazantzakisova románu Poslední pokušení Krista musel proto dlouho odkládat a spokojit se prací na zakázku. Mezi nimi byla i Barva peněz (1986), která přinesla Oscara Paulu Newmanovi. Film o smrti Ježíše, který vyvolal řadu protestů ze stran křesťanů, realizoval až v roce 1988.

V devadesátých letech jako klasik už neměl problémy točit filmy podle svých představ. Ideově na Poslední pokušení navázal Kundun o životě14. dalajlámy. Mafiánská tématika se objevovala v sáze Mafiáni (1990), na kterou navázalo Casino (1995) a Gangy New Yorku (2002), ve kterých se podobně jako v kostýmním dramatu Věk nevinnosti vrátil do New Yorku 19. století. Největší úspěch u diváků však slavil thriller Mys hrůzy (1991).

Nominace na Oscary