Článek
Mezinárodně uznávaný český sklář Martin Janecký vystavuje v Palazzo Cavalli-Franchetti a nedaleko odsud, v Palazzo Pisani Moretta, jsou k vidění práce sochaře Richarda Štipla, jež tvoří součást výstavy The Only True Protest Is Beauty. Oba tvůrce spojuje zájem o sochařský portrét.
Na pomezí skla a sochy
Martin Janecký má v Benátkách výstavu s názvem Dreamers, která se jmenuje podle několika jeho plastik. Potrvá až do konce bienále, tedy do 22. listopadu.
„Oslovila mě nadace Berengo Foundation. S panem Berengem se znám asi 15 let. V minulosti mě párkrát oslovil, třeba dva dny před začátkem bienále, ale bohužel jsem nikdy nebyl schopný tak rychle výstavu připravit. Tentokrát mi dal asi měsíc čas, takže navazuji na svoji výstavu, kterou jsem měl přes zimu v Praze, a dodělal k ní pět nových věcí,“ řekl Novinkám v Benátkách Janecký.
Adriano Berengo v roce 2009 inicioval Glasstress, doprovodnou akci benátského bienále. Věnuje se udržování povědomí o muránském skle a snaží se pro něj hledat nové cesty prostřednictvím současného umění, módy a designu.
„Oslovuje slavné umělce, jako jsou třeba Aj Wej-wej nebo Tony Cragg, které zve do svého studia na ostrově Murano, a pak z toho vznikají výstavy zaměřené speciálně na sklo,“ vysvětluje Janecký.
Díla Martina Janeckého na výstavě v benátském Palazzo Cavalli–Franchetti
Martin Janecký se věnuje unikátnímu zpracovávání skla metodou modelováním žhavé skleněné bubliny zevnitř. Jeho práce na první pohled nepřipomínají tradiční sklářské objekty. „Ač celý život dělám sklo, stále se vracím k tomu, že jsem vždycky chtěl dělat sochu. Snažím se oprostit od samotné krásy skla jako materiálu, jak je to všechno lesklé a průhledné a svítí do toho sluníčko,“ popisuje.
„Spíš se soustředím na modelaci té hmoty. A stažením lesklosti, pískováním a používáním kyselin, které ten povrch trošku tlumí, se snažím dostat k tomu, co se mi líbí,“ říká autor.
Za použití různých nástrojů Janecký zevnitř modeluje předehřátou skleněnou matérii, hmotu různě stlačuje a vytlačuje. „Morduju to, dokud to nevypadá jako lidský obličej,“ popisuje s nadsázkou autor svoji práci, ceněnou sběrateli po celém světě. Při tvorbě nepoužívá formy. Pouze pokud je součástí díla nějaká drapérie nebo podobné struktury, využije různých otisků, které ale také domodeluje „svou“ technikou.