Lucy, Přemyslovci nebo draci z Mongolska. Národní muzeum zve na unikátní výstavy

Jsem z toho rozhořčený. Nejsem specialista na dopravu, ale současná situace mne štve. Muzeum jsme před pár lety opravili a teď musíme sledovat, zda nám stavba nenaruší statiku, zda zvýšená prašnost neublíží exponátům, kromě toho, že to obtěžuje návštěvníky i zaměstnance. Když už se to má dělat, mohlo se to dělat souběžně.

Snažili jsme se s městem jednat, ale nepodařilo se nám na ničem lepším se dohodnout. Nyní na srpen a září připravujeme dva skutečně světové výstavní projekty, včas jsme na to Dopravní podnik Hlavního města Prahy upozornili. Očekáváme mnoho návštěvníků i ze zahraničí a současná situace okolo muzea skutečně Praze dobrou reklamu nedělá.

Pokles návštěvnosti jsme naštěstí nezaznamenali. Po loňském roce, kdy všemi budovami NM prošlo 1,23 milionu návštěvníků, což bylo meziročně o osmdesát osm tisíc lidí více než rok předtím, jsme letos přivítali už osm set tisíc lidí.

Jsme tedy na přibližně pětašedesáti procentech návštěvnosti roku 2024. A čekáme, vzhledem k našim dvěma nejbližším projektům, další velký zájem návštěvníků.

Sice máme stále vyšší návštěvnost, ale zároveň víme, že naše dva muzejní objekty na Václavském náměstí pojmou maximálně asi 1,6 milionu návštěvníků ročně. Pak bychom byli už za komfortní i bezpečnostní kapacitou, což si nemůžeme dovolit.

Ano, uvažujeme o tom a máme už i odborný tým, který pracuje na koncepci Muzea světa, které by jako třetí budova mohlo završit náš muzejní komplex u Václavského náměstí. Tedy budovy z devatenáctého a dvacátého století by mohla doplnit novostavba nad kolejištěm u Vinohradských tunelů. Všechny tři budovy by byly podzemím spojeny do jednou celku.

Stavební aktivita na tomto místě není primárně náš nápad, ale řekli jsme si, že když už se stavět bude, bylo by ideální část plochy vzniklé zastřešením využít pro postavení nové muzejní budovy.

Všechno ale záleží na mnoha okolnostech a jednáních, kterých se musí účastnit soukromí investoři, stát i město.

Náš sbírkový fond je obrovský a je škoda ho více nevystavovat, jen naše Náprstkovo muzeum spravuje okolo 150 tisíc sbírkových předmětů z celého světa. Naším cílem není jen rozšířit kapacitu Národního muzea o budovu z jednadvacátého století, ale především vybudovat moderní muzeum věnované světovým kulturám. Připravit pro něj muzejní expozice odpovídající nejnovějším odborným i návštěvnickým trendům.

Muzeum světa se bude věnovat kulturám na celém světě včetně Evropy. Chceme rozbít rozdělení světa na my a oni, ukázat společné rysy, body, které lidstvo naopak spojují, prezentovat jednotu v pestrosti. Nazvali jsme to Muzeum světa, protože bude o celém světě, ale především o lidech, kteří v něm žijí. To, jakým způsobem prezentovat světové kultury, je momentálně velká výzva pro světové muzejnictví.

Naší dlouhodobou ambicí je nebýt jen české Národní muzeum, ale přinášet do Prahy výstavy světového významu. Umění samozřejmě necháváme Národní galerii a podobným institucím, ale máme ambici být muzejní velmocí střední Evropy pro výstavy s tématy historie a přírody.

A nejen podle návštěvnosti se nám to daří. Úspěšní byli Sluneční králové, Baroko v Bavorsku a Čechách, Čingischán a po dvou výstavách, o kterých ještě bude řeč, máme naplánovanou jednu velkou výstavu na každou sezonu až do roku 2030.

Příští rok se vracíme k domácímu tématu a připravujeme velkou středověkou výstavu s názvem Přemyslovci ve spolupráci se Správou Pražského hradu, Metropolitní kapitulou u sv. Víta v Praze, pražským arcibiskupstvím a dalšími českými i zahraničními institucemi.

V roce 2027 se uskuteční další velký světový projekt Dinosauři, draci z Mongolska, ve kterém se představí nejcennější mongolské nálezy dinosaurů. V něm Národní muzeum navazuje na spolupráci s Mongolskem zahájenou výstavou Čingischán. Exponáty, jejichž velká část nikdy nebyla zpřístupněna veřejnosti, přiblíží i méně známé druhy dinosaurů.

V dalším roce se vrátíme do střední Evropy s výstavou Marie Terezie a v roce 2029 nás čeká velká přírodovědecká výstava Inspirováno přírodou. Ta ukáže techniku i technologie, k nimž člověk nachází inspiraci v přírodě.

Jde o umělecké sbírky čínských císařů, které spravuje Národní palácové muzeum v Tchaj-peji. O tuto výstavu usilujeme skoro 20 let a konečně se podařilo s Národním palácovým muzeem dohodnout, že nám sbírky půjčí.

Bude to průřezová výstava od nejstarší doby po jeden ze tří nejslavnějších pokladů muzea – jadeitové sošky zelí z 19. století. Vybrané předměty bude provázet vždy jejich příběh vyprávěný s využitím moderních audiovizuálních technologií.